Vlkýš
| Vlkýš | |
|---|---|
 Sídliště ve Vlkýši | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Heřmanova Huť |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′46″ s. š., 13°5′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 993 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vlkýš (5,94 km²) |
| PSČ | 330 24 |
| Počet domů | 228 (2011)[2] |
  Vlkýš | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 406520 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlkýš je vesnice a část obce Heřmanova Huť v okrese Plzeň-sever. Vlkýš je také název katastrálního území o rozloze 5,94 km²,[3] ve kterém se nachází také evidenční část obce Vlkýš I.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vlkýš je jmenován jako Welchis/Welkis/Wilkis již v listinách kladrubského kláštera z let 1115 a 1186. Do světských rukou se dostal asi již před husitskými válkami. Byla zde tvrz, na níž sídlil v letech 1450–1457 Jan z Třebouně. Od roku 1475 ji drželi Hošťálkové z Hojnestu a po nich Henigárové z Žeberka. V roce 1636 získal Vlkýš měšťan Jan starší Vodňanský a 1673 Kfelířové ze Zakšova, ti roku 1757 prodali statek Videršpergárům, kteří zde sídlili až do roku 1813. Roku 1844 koupil statek podnikatel Heřman Lindheim a začal poblíž budovat železárnu s válcovnou, nazvanou podle něho Heřmanova Huť. V roce 1857 velkostatek koupila Pražská železářská společnost a od ní v roce 1879 Josef a František Schultesovi, jejichž potomci drželi velkostatek Vlkýš až do jeho likvidace po roce 1945.[4]
Vesnice Vlkýš se nacházela kolem zámku a v roce 1954 byla sloučena s Dolními a Horními Sekyřany do obce Heřmanova Huť. Na rozhraní katastrů těchto částí, u železniční stanice, vznikla centrální část obce, z větší části součást Vlkýše. V roce 2018 byla vyčleněna nová evidenční část obce Vlkýš I, která zahrnuje původní vesnici Vlkýš, zatímco tento název zůstal centru obce.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek – je prvně uváděn v 18. století, ale mohl vzniknout přestavbou staré tvrze. Patrová stavba s mansardovou střechou a klenutým přízemím.
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1720, rozšířená 1763
- Věžový vodojem a rozhledna Heřmanova Huť
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Václav Melzer (1878–1968), pedagog a mykolog
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Vodojem – rozhledna -
Nové dětské hřiště
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr; CHMELÍŘ, Václav. Zámek Vlkýš v Heřmanově Huti. Hláska. 2019, roč. XXX, čís. 2, s. 17–22. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlkýš na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vlkýš na webu ČÚZK
