Vetřelec 3
| Vetřelec 3 | |||
 |
|||
| Základní informace | |||
|---|---|---|---|
| Původní název | Alien 3 | ||
| Jazyk | angličtina | ||
| Délka | 115 min | ||
| Žánr | sci-fi | ||
| Námět | Vincent Ward | ||
| Scénář | David Giler Walter Hill Larry Ferguson |
||
| Režie | David Fincher | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Sigourney Weaver Charles S. Dutton Charles Dance Paul McGann Brian Glover Ralph Brown Daniel Webb |
||
| Produkce | Gordon Carroll David Giler Walter Hill |
||
| Hudba | Elliot Goldenthall | ||
| Kamera | Alex Thomson | ||
| Střih | Terry Rawlings | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1992 | ||
| Distribuce | 20th Century Fox | ||
| Rozpočet | 50 000 000 $ | ||
| Předchozí a následující díl | |||
|
|||
| Vetřelec 3 na IMDb | |||
Vetřelec 3 (anglicky Alien3) je americký sci-fi film, který v roce 1992 natočil režisér David Fincher jako třetí pokračování úspěšného prvního a druhého dílu Vetřelec a Vetřelci. V hlavní roli vystupuje opět Sigourney Weaver.
Obsah |
Děj[editovat]
Když v minulém díle filmu Ellen Ripleyová zvítězila nad vetřelčí královnou, která se dostala na jejich loď Sulaco a všichni ulehli do hibernace, jsou po vypuknutí požáru na lodi během kryogenického spánku nouzově přesunuti do záchranného modulu a nasměřování na nejbližší planetu Fiorina 161, která dříve sloužila jako skladiště odpadu. Nyní jsou na ní umístění vězni, kteří zde zůstali jako poslední údržba zařízení. Při pádu modulu na povrch planety však umírají jak Rebecca, tak Hicks a android Bishop je zničen. Jediná Ripleyová pád přežije a je zachráněna . Zničehonic se ale začínají objevovat záhadná úmrtí. Předtucha Ripleyové, že s nimi na palubě byl ještě vetřelec, se vyplňuje. Začíná nový boj o život, ve kterém se musí vězni spojit. Společnosti Weyland-Yutani je z kolonie poslána zpráva o nehodě, načež ta vyšle loď, avšak Ellen tuší, že víc než o ni se zajímá o vetřelce a jeho užití jako biologickou zbraň.
Vězňům se podaří nalákat vetřelce do místnosti pro ukládání jaderného odpadu a zavřít ho tam, později ale jeden z šílených vězňů zabije stráž u místnosti a pustí vetřelce ven. Ripleyová také zjišťuje, že zárodek jednoho vetřelce, a to dokonce vetřelčí královny, má v sobě. Nakonec se podaří vězňům nalákat vetřelce do pasti a zalít ho vařícím olovem. Ve stejný okamžik do vysoké pece dorazí i vojáci a zástupce společnosti, kteří Ellen přesvědčuje, aby si zárodek nechala odstranit v chirurgické laboratoři na jejich lodi. Ripleyová ale volí skok do lázně s olovem, aby zárodek vetřelce nepadl do rukou chamtivé společnosti.
Obsazení[editovat]
| Sigourney Weaver | Ellen Ripleyová |
| Charles S. Dutton | Dillon |
| Charles Dance | Clemens |
| Paul McGann | Golic |
| Brian Glover | Andrews |
| Ralph Brown | Aaron |
| Daniel Webb | Morse |
| Christopher John Fields | Rains |
| Holt McCallany | Junior |
| Lance Henriksen | Bishop |
| Christopher Fairbank | Murphy |
| Carl Chase | Frank |
| Leon Herbert | Boggs |
| Vincenzo Nicoli | Jude |
| Pete Postlethwaite | David |
Zajímavosti[editovat]
- Alternativní scénář k třetímu dílu,[1] napsal William Gibson, známý svým cyberpunkovým románem Neuromancer. Scénář byl ale producenty zamítnut. Jedním z důvodů mohlo být i to, že se měl odehrávat na vesmírné stanici ve stylu Sovětského svazu.
- Director's cut verze je v kontrastu s režisérskou verzí prvního dílu o mnoho delší (trvá 2 hodiny, 18 minut) a příběh je v ní o trochu více komplikovaný a rozvinutý o několik dalších linií.
- V klasické verzi je první obětí vetřelce pes jednoho z vězňů, v režisérské verzi jeden z volů, kteří jsou ve vězeňské stanici chováni.
