Vetřelci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vetřelci
Původní název Aliens
Jazyk angličtina
Délka 137 min
Žánr sci-fi
Námět James Cameron
David Giler
Walter Hill
Dan O'Bannon
Ronald Shusett
Scénář a režie James Cameron
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Sigourney Weaver
Carrie Henn
Michael Biehn
Paul Reiser
Lance Henriksen
Bill Paxton
William Hope
Produkce Gordon Carroll
David Giler
Walter Hill
Hudba James Horner
Kamera Adrian Biddle
Střih Ray Lovejoy
Peter Boita
Výroba a distribuce
Premiéra 1986
Distribuce 20th Century Fox
Rozpočet 18 000 000 $
Předchozí a následující díl
Vetřelec Vetřelec 3
Vetřelci na IMDb

Vetřelci (anglicky Aliens) je americký sci-fi film, který v roce 1986 natočil režisér James Cameron jako pokračování úspěšného filmu Vetřelec, ve kterém Ellen Ripleyová vrací zpět na planetu LV-426, okupovanou vetřelci.

Protože rozpočet pro natočení filmu činil cca 20 milionů dolarů, byl snímek natáčen v Anglii v odstavené elektrárně a ve studiích společnosti Pinewood Studios.[1] Vetřelci byli komerčně úspěšní, protože jenom v USA film vydělal $86 milionů. V celosvětovém měřítku se pak zisk vyšplhal na $131 milionů.[2]

Film byl nominován na celkem 7 Oscarů včetně nejlepšího ženského hereckého výkonu pro Sigourney Weaverovou. Film nakonec zvítězil v kategoriích Nejlepší střih zvukových efektů a Nejlepší vizuální efekty.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ellen Ripleyová (Sigourney Weaver), jediná přeživší z posádky kosmické lodi Nostromo byla nalezena v hyperspánku ve svém únikovém modulu po 57 letech bloudění vesmírem. Komise společnosti Weyland-Yutani je velmi skeptická k jejímu výkladu o důvodech zničení kosmické nákladní lodi a v existenci vetřelce nevěří. Mimo jiné také z důvodu, že planeta LV-426 je již řadu let terraformována a žije tam několik desítek rodin - kolonistů. Ripleyová tak přijde o svou licenci a začne pracovat v docích jako nakladačka zboží.

Později je Ripleyová navštívena zástupcem společnosti Weyland-Yutani, Carterem Burkem a důstojníkem USCM Gormanem. Oznámí jí, že společnost ztratila s kolonií na LV-426 jakýkoliv kontakt. Ripleyovou to moc nepřekvapí a spíše je udivená, že oba chtějí letět na planetu a jí vzít jako poradce. Ripleyová nejprve odmítne, ale když se stále probouzí s nočními můrami, rozhodne se překonat svůj strach a letět.

Na planetu LV-426 míří loď Sulaco. Její posádku, kromě Ripleyové, Gormana a Burka, tvoří ještě seržant Apone (Al Matthews), desátník Hicks (Michael Biehn), vojíni Vasquezová (Jenette Goldstein), Hudson (Bill Paxton) a android Bishop. K Bishopovi chová Ripleyová, po zkušenostech s androidem Ashem na Nostromu, značnou nedůvěru.

Skupina doráží do kolonie a zjišťuje, že je opuštěná a značně poškozená. Nikde nejsou známky života, ale ani žádná těla mrtvých nebo krev. Výprava se tedy opevní v jednom z řídících komplexů, kde nachází také dvojici živých Facehuggerů, které podle záznamů byly odstraněny z hostitelů, kteří zákrok nepřežili. Týmu se podaří objevit traumatizovanou mladou dívku, přezdívanou Newt, která tvrdí, že všichni z kolonie jsou mrtví. Při prozkoumávání dat v počítači zjišťují, že větší počet kolonistů je pohromadě v jiné části komplexu. Ozbrojená skupina kolonizačních mariňáků (USCM) se vydává na průzkum. Když objevují první lidi, zjišťují, že jsou obaleni v kokonech. V ten moment začínají útočit vetřelci ze všech stran a při ústupu zahyne polovina týmu.

Celá skupina, až na Burkeho je rozhodnuta opustit neprodleně LV-426 a zničit základnu z oběžné dráhy za pomoci atomové bomby. Když jsou však přivoláni zbylí dva členové s výsadkovým modulem, napadne je vetřelec a modul havaruje. Případnou pomoc je možné očekávat až za několik dní nebo týdnů a kromě vetřelců se objevuje problém se stabilitou terraformačního zařízení, které nevyhnutelně musí explodovat. Bishop se vydává k centrálnímu řídícímu panelu, kterým může navést další výsadkový modul z lodi Sulaco na oběžné dráze.

Mezitím se zbytek skupiny opevňuje v části komplexu a je vystaven neustálému náporu stovek vetřelců. Navíc se Burke pokusí infikovat Ripleyovou a Newt vetřelci, když jim dá do místnosti, kde spí, dva facehuggery. Burke sám je pak zabit jedním z vetřelců při pokusu uniknout. Nebezpečná monstra však nachází cestu mimo opevněné chodby i zavařené dveře a zbytek přeživších musí z komplexu utéci. Při útěku zahyne Vasquezová a Gorman. Ačkoliv se Ripleyová s Hicksem dostávají za Bishopem k modulu, Newt unesou vetřelci. Ripleyová věří, že jí ihned nezabijí a chtějí jí využít pro další zárodek a tak se nechá vysadit v jiné části kolonie a vydává se jí hledat.

Vybavena plamenometem, pulzní puškou M41A nachází Newt v místnosti plné vajec. Při odchodu zahlédne královnu, která klade vejce. Protože velkou část vajec zničí, královna se vydává za ní. Ripleyová na poslední chvíli stihne naskočit do modulu, který nemohl zůstat na nestabilní plošině a tak se vzdálil – proto se Ellen domnívala, že jí zradil další android.

Při vystoupení na Sulacu se zdá být po všem, ale najednou se objevuje královna, která se musela zachytit za modul, když odlétal z LV-426. Roztrhne Bishopa, Ripleyová unikne do vedlejší nákladové místnosti a Newt se schová pod mříže. Ripleyová si bere na pomoc nakládací, hydraulický stroj se kterým se může postavit obrovské královně. Tu se jí nakonec podaří shodit do přetlakové komory a nechat vypustit do vesmíru. Poté se Ripleyová, Newt, Hicks i Bishop ukládají zpět do stáze.

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Původ a inspirace[editovat | editovat zdroj]

Při kompletaci předprodukce filmu Terminátor roku 1983, režisér James Cameron diskutoval možnost tvorby dalšího dílu Vetřelce (1979) s produkčním Davidem Gilerem.[3] Cameron, jakožto fanoušek filmu Vetřelec chtěl dát dohromady pokračování a tak po 4 dnech přeložil společnosti 20th Century Fox čtyřicetistránkový, první náčrt filmu Alien II, avšak schválení nedostal, protože první díl prý nevyprodukoval takový zisk, aby se natáčelo pokračování.[3]

Díky 9měsíčnímu zpoždění Terminátora, které způsobilo Schwarzeneggerovo natáčení filmu Ničitel Conan, měl Cameron dostatek času na vypracování svého scénáře filmu Aliens. Během natáčení Terminátora dal Cameron dohromady cca devadesát stránek Vetřelců. Zástupci filmové společnosti byli překvapeni a slíbili mu, že pokud bude Terminátor úspěšný, bude moci režírovat Vetřelce.

Terminátor úspěšný byl a tak dostal Cameron spolu s Gale Anne Hurd povolení natočit pokračování filmu Vetřelec, které bylo plánováno na rok 1986. Camerona lákalo vytvořit trochu jiný svět vetřelce, který by se nedržel přesných konceptů prvního dílu a byl by více o boji: „Více teroru, méně hororu“.[4] Sigourney Weaver o celém projektu zpočátku pochybovala, ale setkání s Cameronem jí přesvědčilo. 20th Century Fox ovšem odmítla podepsat s herečkou smlouvu kvůli financím a obrátila se na Camerona, zdali nemůže sepsat scénář bez postavy Ripleyové. Cameron to odmítl a díky jeho vytrvalosti nakonec společnost smlouvu se Sigourney Weaver podepsala a získala odměnu 1 milion dolarů, což bylo 30x více oproti prvnímu filmu.[5]

Speciální edice[editovat | editovat zdroj]

Speciální edice filmu Vetřelci byla vydána roku 1992 na laserdiscu a VHS. Šlo o verzi filmu, která obsahovala celých sedmnáct, původně vystřižených, minut. Ve vystřižených scénách je například moment ve kterém Ripleyová zjišťuje, že její dcera zemřela věkem, nebo když rodiče Newt objevují ztroskotanou loď, která byla k vidění ve filmu Vetřelec a otec Newt je napaden Facehuggerem. V neposlední řadě stojí za zmínku vystřižené scény, kdy mariňáci používají k opevnění se v části komplexu automatické kulomety, které likvidují útočící vetřelce bez přítomnosti obsluhy.

Scény byly původně vystřiženy na přání 20th Century Fox, protože podle společnosti ukazovaly "příliš mnoho ničeho".

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Sigourney Weaver Ellen Ripleyová
Carrie Henn Rebecca přezdívaná Newt
Michael Biehn Hicks
Paul Reiser Burke
Lance Henriksen Bishop
Bill Paxton Hudson
William Hope Gorman
Jenette Goldstein Vasquezová
Al Matthews Apone
Mark Rolston Drake
Ricco Ross Frost
Colette Hiller Ferro
Daniel Kash Spunkmeyer
Cynthia Scott Dietrichová
Tip Tipping Crowe

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vetřelci byli nominováni na sedm cen Akademie. Kromě jiných:

  • Nejlepší hudba
  • Nejlepší zvukové efekty
  • Nejlepší střih
  • Nejlepší adaptovaný scénář

Film vyhrál 2 ceny (Nejlepší střih zvukových efektů a Nejlepší vizuální efekty). Sigourney Weaver získala její první nominaci na nejlepší ženský herecký výkon.

Snímek se dočkal také 4 nominací na ceny BAFTA a stal se vítězem v kategorii vizuálních efektů.[6]

Získal celkem 8 cen Saturnu[7]

  • Nejlepší sci-fi film
  • Nejlepší ženský herecký výkon (Sigourney Weaver)
  • Nejlepší mužský herecký výkon vedlejší role (Bill Paxton)
  • Nejlepší ženský herecký výkon vedlejší role (Jenette Goldstein)
  • Nejlepší dětský herecký výkon (Carrie Henn)
  • Nejlepší režie (James Cameron)
  • Nejlepší scénář (James Cameron)
  • Nejlepší zvláštní efekty (Stan Winston a L.A. Effects Group)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Proč se pokračování filmu Vetřelec (1979) nejmenovalo Vetřelec 2? Protože krátce po filmu Ridleyho Scotta se objevil italský snímek Alien 2: Sulla Terra (On Earth), se kterým nechtěl James Cameron nic mít.[1]
  • Královnu vetřelců vymyslel sám Cameron. Model, který byl použit byl 6 metrů vysoký a muselo jej obsluhovat 16 lidí. V současnosti je k vidění v muzeu sci-fi, které vlastní James Cameron.[1]
  • Po filmu vetřelci se objevil komiks, který navazoval na děj filmu a pokračoval příběhem Ripleyové, Bishopa, Newt a Hickse. Když byl později natočen film Vetřelec 3, autoři komiksu změnili postavám jména, aby si neodporoval s oficiální historií.[8]
  • Kulisy v Pinewood Studios byly použity také pro film Batman (1989), který se zde natáčel o 3 roky později, při natáčení scén v továrně Axis Chemicals, kde Joker spadne do nádrže s kyselinou.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aliens (film) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Film Vetřelci - zajímavosti na serveru ČSFD
  2. Movie Franchises Index, Box Office Mojo. 2007
  3. a b Help! They're Back! (anglicky), Magazín TIME, 1986-06-28
  4. Film Aliens - speciální edice, komentář režiséra
  5. The Years of Living Splendidly (anglicky), Magazín TIME, 1986-06-28
  6. Film nominations 1986, stránky cen BAFTA
  7. Udělené ceny v minulosti (anglicky), www.saturnawards.org
  8. Aliens / Vetřelci - Víte, že..., Gediman, www.foxaxe.net, 2007-10-12

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]