Verejnosť proti násiliu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veřejnost proti násilí
Verejnosť proti násiliu
ZkratkaVPN
Datum založení19. listopadu 1989
Datum rozpuštění1991 (rozpad)
1992 (rozpuštění)
NástupceODÚ, HZDS
Ideologieliberální demokracie, liberalismus
Barvymodrá, červená,
Volební výsledek29,34 % (SNR 1990)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verejnosť proti násiliu (VPN, čes. Veřejnost proti násilí) bylo slovenské občanské politické hnutí, které vzniklo po 17. listopadu 1989. K jeho zakladatelům patřili Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Jozef Kučerák a další. Hrálo na Slovensku obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum. Z VPN se postupně vydělilo několik slovenských politických stran, např. Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS - Hnutie za demokratické Slovensko).

Vznik

V reakci na pražské události ze 17. listopadu se v neděli 19. listopadu sešlo v bratislavské Umělecké besedě přibližně pět set umělců, intelektuálů a osobností společenského života. Milan Kňažko, který se vrátil z Prahy, informoval o stávce pražských divadel a umělci kolem výtvarníků Miroslava Cipára a Ľubomíra Longauera předložili výzvu, v níž pražskou stávku podpořili.[1] Na tomto shromáždění padl i návrh na vytvoření politického hnutí a zároveň vznikl i jeho název. K samotnému vzniku došlo následující den, 20. listopadu, kdy jeho zakladatelé Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Peter Zajac, Martin Bútora, Jozef Kučerák a další přijali programové prohlášení[2], na jehož základě od vládnoucí moci vyžadovali dialog, nastolení skutečné demokracie a zrušení článku 4 ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ.[3] Prohlášení přečetl Milan Kňažko na prvním mítinku hnutí na Hviezdoslavově náměstí 22. listopadu.[4] Hnutí se rychle stalo hlavní opoziční silou na Slovensku. Jeho prioritou bylo dovést Slovensko ke svobodným volbám, které se uskutečnily v roce 1990.

V období od 28. prosince 1989 do 31. března 1990 byli na základě ústavního zákona 183/1989 o volbě poslanců zákonodárných sborů kooptováni kandidáti VPN do Slovenské národní rady a do Federálního shromáždění.[5]

Reference

Související články