Velešov (hrad)
| Velešov | |
|---|---|
 Schodiště ze dna druhého příkopu do hradního jádra | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | okolo roku 1340 |
| Zánik | 2. polovina 14. století |
| Stavebník | páni z Potštejna |
| Další majitelé | Karel IV., Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | vrch na jihozápadě obce, Potštejn,  Česko |
| Nadmořská výška | 472 m |
| Souřadnice | 50°4′49,08″ s. š., 16°17′47,04″ v. d. |
  Velešov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40930/6-2390 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velešov je zřícenina hradu u Potštejna v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se na strmém stejnojmenném kopci asi jeden kilometr severozápadně od hradu Potštejn. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Z hradu, který stál jen krátkou dobu ve čtrnáctém století, se dochovaly terénní relikty a drobné fragmenty zdí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 1339 oblehl nedaleký Potštejn, jenž vlastnil loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna, markrabě Karel. Podařilo se mu ho dobýt a rozbořit. Mikuláš při obléhání zemřel.[2] Markrabě Karel zakázal jeho obnovu a páni z Potštejna si na sousedním vrchu založili hrad Velešov. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1356, kdy král Karel IV. nechal Potštejn obnovit a přikoupil k němu panství, do kterého spadal i Velešov. Ten tak ztratil na významu a byl opuštěn. V letech 1771–1773 zde hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré neúspěšně hledal poklad a hrad výrazně poškodil.[3] Kámen z rozebraných zdí se tehdy lanovkou dopravoval do Potštejna, kde byl použit na stavbu zdi okolo zámeckého parku.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
.png)
Na jihu areálu se nacházelo předhradí ve tvaru lichoběžníku, do něhož vedla cesta přes šíjový příkop. Kromě drobných fragmentů obvodové hradby zůstala plocha předhradí beze stop zástavby. Příkop chránil i boční strany předhradí a na severu navazoval na druhý šíjový příkop, za kterým stávalo hradní jádro s obdélníkovým půdorysem. Na západní a snad i na čelní straně ho chránil parkán, ze kterého se do jádra pravděpodobně vstupovalo. Svým charakterem nejspíše patřilo k tehdy módním hradům s dvoupalácovou dispozicí. Dvouprostorový palác stál v nejzazším místě na severní straně, ale je podobná stavba stála nejspíše i na protilehlé jižní straně nádvoří, kde se však nádvorní stěna zcela zanikla, a proto je podoba zástavby v této části hradu nejednoznačná.[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na vrchol kopce vede odbočka z červeně značené turistické trasy a také Naučná stezka Velešov.[6] V roce 2008 byl vrchol odlesněn a upraven na vyhlídku.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-01]. Identifikátor záznamu 153020 : Hrad – hrádek Velešov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online. S. 9. Dále jen Sedláček 1883.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Velešov, s. 584–585.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Velešov – hrad, s. 516–517.
- ↑ Sedláček 1883, s. 25
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Hrad Velešov 2 [online]. Lesy České republiky [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Svazek Východní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2012. 232 s. ISBN 978-80-86781-19-8. S. 154–155.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velešov na Wikimedia Commons
