Vejcožrout indický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVejcožrout indický
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďužovkovití (Colubridae)
Rodbojga (Boiga)
Binomické jméno
Elachistodon westermanni
(Reinhardt, 1863)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vejcožrout indický (Elachistodon westermanni či Boiga westermanni) je druh vejcožravého hada obývající Indický subkontinent. Jedná se o druh patřící do monotypického taxonu Elachistodon z rodu Bojg (Boiga) a patří tedy do čeledi užovkovitých (Colubridae).[2][3]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Odborné druhové jméno westermanni bylo dáno tomuto druhu na počest nizozemského zoologa Geralda Fredericka Westermanna (18071890), jednoho ze tří zakladatelů Královské zoologické společnosti Natura Artis Magistra a prvního ředitele amsterdamské zoo.[4][5]

Vejcožrout indický byl popsán dánským zoologem a herpetologem Johannesem Theodorem Reinhardtem (18161882) v roce 1863. Jedná se o jednoho z pětadvaceti plazů, které Johannes Reinhardt popsal během své cesty do Indie.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento druh bojg je zpravidla zbarven hnědě či černě. Kůže je poseta bělavými skvrnami a po celém hřbetu od krku po špičku ocasu se line světlý pruh. Šupiny na břiše jsou světlé podobně jako hřbetní pruh a na hlavě se nachází černé skvrnky ve tvaru šipek.

Dospělí jedinci mohou dorůstat do celkové délky až 78 cm, přičemž asi 11 cm připadá na ocas.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Stravu tohoto hada tvoří výhradně neoplodněná ptačí vejce; vědci zatím neví, jak vejcožrouti poznají, ve kterém vejci se nachází embryo. Pro konzumaci vajec mají tito hadi speciálně vyvinuté krční obratle, jejichž výběžky trčí do jícnu a pomáhají vejce po pozření rozbít. Jediní další hadi s takovými obratli jsou africké užovky z rodu vejcožroutů (Dasypeltis).[7]

Chování[editovat | editovat zdroj]

U vejcožroutů indických byla zaznamenána denní i noční aktivita. Jedná se o suchozemský druh, který se velmi obratně pohybuje v přízemní vegetaci. Při pocitu ohrožení zvedá přední část těla a zaujímá typickou zastrašovací pózu ve tvaru písmene „S“. Obdobnou strategii k zastrašení nepřítele mají například kobry.[8]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vejcožrout indický se vyskytuje v Bangladéši, dále některých částech Indie (Madhjapradéš, Uttarpradéš, Gudžarát; Bhávnagar, Maháráštra, Karnátaka, Bihár, Západní Bengálsko, Paňdžáb, Telangána) a v Nepálu.[3][8][9][10][11]  

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle Červeného seznamu IUNC se jedná o málo dotčený taxon.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian egg-eating snake na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b SRINIVASULU, Chelmala, a kol. Elachistodon westermanni. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2011-02-28 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  3. a b Boiga westermanni. The Reptile Database [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  4. BEOLENS, Bo; WATKINS, Michael; GRAYSON, Michael. The Eponym Dictionary of Reptiles. [s.l.]: JHU Press 313 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4214-0135-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3ovZoFyLhzkC. 
  5. Gerardus Frederick Westerman. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  6. Search results | The Reptile Database. reptile-database.reptarium.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  7. GANS, Carl; OSHIMA, Masamitsu. Adaptations for egg eating in the snake Elaphe climacophora (Boie). American Museum novitates ; no. 1571. digitallibrary.amnh.org. 1952. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky) 
  8. a b VISVANATHAN, Avinash. Natural history notes on Elachistodon westermanni Reinhardt, 1863. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky) 
  9. https://www.zobodat.at/pdf/HER_31_1_2_0108-0110.pdf
  10. SHARMA, Vivek. ON THE DISTRIBUTION OF Elachistodon westermanni REINHARDT, 1863 (SERPENTES, COLUBRIDAE). www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. (anglicky) 
  11. https://zoosprint.zooreach.org/ZooPrintJournal/2007/December/2920-2924.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]