Valerij Lejbin
 Valerij Lejbin v roce 2002 | |
| Narození | 8. března 1942 (82 let) vesnice Chmelevka Kirovské oblasti  Sovětský svaz |
|---|---|
| Alma mater | Filozofická fakulta Petrohradské státní univerzity |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valerij Moisejevič Lejbin (rusky Вале́рий Моисе́евич Ле́йбин, * 8. března 1942 v Kirovské oblasti) je sovětský a ruský filosof, psychoanalytik, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor. V letech 1975–2018 působil jako vědecký pracovník Filozofického ústavu Ruské akademie věd. Je jedním z deseti nejznámějších psychoanalytiků Ruska podle „Psychologických novin“.[1]
Odborné publikace[editovat | editovat zdroj]
- Лейбин В. М. Словарь-справочник по психоанализу. — СПб.: Питер, 2001. — 688 с.
- Лейбин В. М. Психоанализ. Учебник. — СПб.: Питер, 2002. — 576 с.
Překlady do češtiny[editovat | editovat zdroj]
- LEJBIN, Valerij. Psychoanalýza a filozofie neofreudismu (původním názvem: Психоанализ и философия неофрейдизма, Psichoanaliz i filosofija něofrejdizma). Překlad : Věra Urbánková; ilustrace : Miloslav Fulín (autor obálky). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 234 s. (Kritika buržoazní ideologie a revizionismu).
- LEJBIN, Valerij. Římský klub a jeho ideje : kritická analýza (původním názvem: «Модели мира» и образ человека : Критический анализ идей Римского клуба, "Modeli mira" i obraz čeloveka). Překlad : Věra Urbánková. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985. 254 s.
- Sborníky
- Buržoazní filozofie 20. století (původním názvem: Буржуазная философия ХХ века). Redakce : L. N. Mitrochin, Teodor Ojzerman, L. N. Šeršenko; překlad : Zora Rozehnalová; ilustrace : Josef Hamza (autor obálky); knihu připravil odbor Filozofického ústavu Akademie věd SSSR pro kritiku moderní buržoazni filosofie západních zemí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 364 s. Kapitola „Klasická psychoanalýza a neofreudismus“, autor Valerij Lejbin, s. 198–233.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лейбин, Валерий Моисеевич na ruské Wikipedii.
- ↑ «Психологическая газета», № от 12.06.2007 и 23.06.2008.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Лейбин Валерий Моисеевич // Алексеев П. В. Философы России XIX—XX столетий: Биографии, идеи, труды. — М.: Академический проект, 1999. — С. 454—455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Valerij Lejbin
- (rusky) Безопасный метод Лейбина // Moskovskij Komsomolec v Kazachstánu, 21-27.03.2012, с.11
- Kandidát věd Oleg Akimov. Лейбин, Фрейд и Россия. «Нерусскость» психоанализа. Новая Литература [online]. 2005 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. (rusky)
