Věra Cechlová-Pospíšilová

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Přehled medailí
Věra Cechlová-Pospíšilová
Mistrovství světa v atletice
bronz	MS 2005	hod diskem
Mistrovství ČR v atletice
zlato	MČR 2001	hod koulí
zlato	MČR 2002	hod koulí
zlato	MČR 2003	hod diskem
zlato	MČR 2004	hod diskem
zlato	MČR 2005	hod diskem
zlato	MČR 2006	hod diskem
zlato	MČR 2007	hod diskem
zlato	MČR 2008	hod diskem
zlato	MČR 2009	hod diskem
zlato	MČR 2010	hod diskem
zlato	MČR 2011	hod diskem
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
bronz	ME 1999	hod diskem

Věra Cechlová-Pospíšilová (* 19. listopadu 1978, Litoměřice) je česká atletka, diskařka.

S atletikou začínala v Lovosicích jako výškařka, ale v kategorii starších žákyň u ní byl rozpoznán talent pro vrhačské disciplíny. Ve 14 letech proto přestoupila do oddílu v Kladně, který se na vrhačské disciplíny specializoval. V jejich začátcích jí trénoval pan Josef Vávra, který v ní viděl více kladivářku než diskařku.

V roce 1997 (19 let) se účastnila juniorského mistrovství Evropy v disciplínách koule, disk a v obou se kvalifikovala do finále.

V roce 1999 přešla do pražského kluku PSK Olymp pod vedení trenéra Josefa Šilhavého. V témže roce získala svou první velkou medaili v disciplíně disk na mistrovství Evropy do 23 let. Od roku 1999 se začala specializovat na hod diskem a vrh koulí měla jako disciplínu doplňkovou.

V roce 2001 poprvé přehodila 60m hranici a zařadila se mezi širší světovou špičku. Na mistrovství světa v Edmontonu reprezentovala Českou republiku a už v kvalifikaci překvapila výborným výkonem, kterým se kvalifikovala do finále. Ve finále pronikla na úkor své zkušenější kolegyně z reprezentace Vladimíry Rackové do užšího finále a ve svých 22 letech obsadila 7. místo. V roce 2005 vyšel najevo doping Ruské diskařky Sadové a byl z toho posun na 6. místo.

V roce 2002 pokračovala ve výkonnostním vzestupu a na mistrovství Evropy v Mnichově obsadila výborné 4. místo.

V roce 2003 přišel obrovský výkonnostní vzestup. 6.7.2003 hodila v Rethymno svůj stále platný osobní rekord 67.71 m. Na mistrovství světa, které se koncem srpna konalo v Paříži odjížděla jako favoritka na zlato. V kvalifikaci prvním pokusem hodila kvalifikační limit a vše nasvědčovalo tomu, že to ve finále zacinká. Ve finále obsadila až 5. místo. Šlo o dílčí úspěch, ale po výkonech, kterých v sezóně dosahovala byl zklamáním. Samotný výkon přes 65 m nebyl špatný, ale přehodily jí čtyři soupeřky, které dokázaly ve finále prodat své sezónní maximum, což se Věře nepodařilo..

Na podzim 17.10.2003 se provdala za svého dlouholetého přítele, zápasníka Jakuba Cechla a od sezóny 2004 v závodech startuje pod oběma jmény Cechlová-Pospíšilová

V roce 2004 patřila druhou sezonu mezi absolutní světovou špičku a jako autorka nejlepšího výkonu roku odjížděla na olympijské hry do Atén. V kvalifikaci uvolněně, tréninkově hodila 65 m a mohla se těšit na finále. Po loňském mistrovství světa si však byla dobře vědomá, že finálový závod je o něčem jiném a pokud chce medaili musí hodit sezónní maximum a ještě lépe osobní rekord. 21. srpna startovala ve finále. Ve druhém pokusu hodila 66,08 (66,42 sezonní maximum) a ujala se vedení v soutěži. Postupně jí však přehodili ve třetích pokusech přehodili Řekyně a Běloruska a v pátém pokusu jí z medailové příčky odsunula i pozdější vítězka z Ruska Sadova. Bylo z toho 4. místo pouhých 9 cm za 3. místem a co hůř ani ne metr za zlatem. S výsledkem byla podle svých slov do médií spokojená, ale blízkost zlaté medaile jí určitě velmi mrzela. V roce 2012 se ledy pohnuly a podle nových laboratorních dopingových testů se vzorky medailistek přezkoumaly. Výsledkem bylo, že Běloruska měla pozitivní dopingový test a bronzová medaile by po 8 letech měla připadnout Věrce.

Začátkem roku 2005 se dozvěděla příjemnou zprávu, že se na MS v roce 2001 posunula o příčku výše kvůli dopingu jedné ze závodnic. Ten rok rovněž měla absolvovat poprvé v kariéře zimní přípravu v Jižní Africe, ale kvůli úmrtí babičky neodcestovala.

V roce 2005 změnila celkově systém přípravy. Celou sezonu šla naplno aby zjistila, zda-li je schopná házet daleko z plného tréninku. V červnu na Odložilově memoriálu hodila výkon roku 66,81 m. Na velký podnik tak odlétala, třetím rokem po sobě, jako majitelka nejdelšího výkonu roku. Mistrovství světa se konalo v Helsinkách a kvalifikaci zvládla jak bylo jejím dobrým zvykem bez sebemenších problémů. Finále se konalo nadvakrát. První závod přerušila silná bouře a závod se tak musel opakovat druhý den. V něm nestačila pouze na Němku a Rusku a vybojovala bronzovou medaili.

V roce 2006 jí potkalo na začátku nové sezóny první větší zranění. Natažené vazy v kotníku jí donutily omezit počet startů v závodech. To byla hlavní příčina proč na srpnovém mistrovství Evropy v Göteborgu skončila až na 7. místě. Celý závod válčila s tamějším kruhem.

Od roku 2007 začal pozvolný pokles její výkonnosti. Začátek sezony se jí celkem vydařil. Dvakrát vyhrála mezinárodní závody kde v jednom závodě hodila naposledy přes 65 m. Zbytek sezony se rozhodla maximálně redukovat starty na závodech a soustředit se na mistrovství světa. Na mistrovství světa v Osace jí v kvalifikaci zcela vypověděla technika. Ani se nepřiblížila 60 m a nepostoupila do finále. Její trenér pan Šilhavý výpadek komentoval slovy "Je pravda, že měla loni trhlinu kolem patní kosti a důsledkem toho začala odlehčovat levou nohu. Přeskok do otočky byl potom takový nevýrazný. A to se přeneslo částečně do této sezony. Ale když hodila ve Varšavě šedesát šest metrů, sliboval jsem si, že je to zažehnané. Nebylo." Změna systému tréninku, který podstoupila od roku 2005 se ukázal jako nepříliš dobrý. Vedl sice k bronzu na MS 2005, ale za relativně průměrný výkon a v roce 2006 vyústil v ony zdravotní komplikace, které následně rozhodili její techniku.

V roce 2008 tak provedli s trenérem jisté nové změny v přípravě. Zaměřili se více na techniku hodů. Na své druhé letní olympijské hry do Pekingu odlétala s očekáváním finálové účasti v koutku duše i medaili. Jeden pokus jí v kvalifikaci stačil aby se kvalifikovala do finále. Finále, které se konalo 18. srpna mělo až neuvěřitelně slabou úroveň. Obsadila konečné 5. místo. Za vítězkou zaostala o 3 m. Byl to skutečně velmi zvláštní závod a zklamání bylo namístě ani ne tak z výborného umístění jako z výkonu 61,75 m. Zlatá medaile visela proklatě nízko.

V roce 2009 začala sezónu úspěšně. Hned v prvním závodě hodila kvalifikační limit na mistrovství světa. V červnu se jí však ozvala achilovka (zánět šlach). Házela se zatejpovaným kotníkem a ortézou. Na mistrovství světa do Berlína sice odjela, ale nepostoupila z kvalifikace.

V roce 2010 a 2011 reprezentovala Českou republiku na Evropském mistrovství v Barceloně a mistrovství světa v Daegu. Obě mistrovství však z jejího pohledu skončili katastrofou. V Barceloně se ani jednou nevešla v kvalifikaci do kruhu a za rok na mistrovství světa hodila v kvalifikaci velice podprůměrných 53.87m (z pohledu světové špičky) a obsadila předposlední 23. místo.

V roce 2012 vyústily nezdary z posledních let v ukončení spolupráce s trenérem Šilhavým a přestup na Duklu Praha pod křídla Petra Stehlíka. Přestup do mladého kolektivu se osvědčil. Dostala nový impulz do soutěžení byť její tréninkový partneři jsou vesměs muži koulaři. V květnu na memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově splnila B limit na olympijské hry v Londýně výkonem 60,94 m. Před olympiádou jela na mistrovství Evropy do Helsinek kde pronikla do užšího finále a obsadila 8. místo. Kvalifikací se sice protrápila, ale ve finále hodila prvním pokusem skoro na centimetr 60 m a byl to pro ní po 4 letech první lepší umístění na mistrovském turnaji. Za měsíc startovala olympijských hrách v Londýně. Její třetí účast na hrách dopadla podobně tragicky jako před rokem účast na mistrovství světa v Daegu. V kvalifikaci slabých 55 m znamenal předposlední místo. Na podzim se dozvěděla radostnou zprávu, že Běloruska, která jí před 8 lety vzala o 9 cm bronzovou medaili byla diskvalifikována a že dostane dodatečně bronzovou medaili.

V začátcích své kariéry Věrka proháněla ty nejlepší diskařky světa. Vyhrávala však pouze na závodech grand prix. Na velkém turnaji svojí výkonnost nedokázala na 100% prodat. Důvody byly různé, ale nejpodstatnější roli v tom hrála přemotivovanost. Ona jako omluvu tehdy uváděla především fakt, že je v poli jedna z nejmladších a že má ty nejlepší léta před sebou. Ideální věk diskařky je kolem 30 let. V roce 2005 s trenérem změnila systém přípravy a výsledkem bylo zranění levé nohy v roce 2006. Toto na první pohled nepatrné zranění jí rozhodilo technicky a od té doby šla její výkonnost do průměru. Jak sama uvedla v jednom z rozhovorů, jednalo se hlavně o psychický blok, kdy se bála onu nohu zatěžovat, aby se opět nezranila. Věrka nepatřila nikdy mezi silové typy závodnic. Měla výbornou diskařskou techniku kde dominovala především dynamika vrchní části těla švih a rychlost. Problémem u ní byly hlavně nohy. Především ona levá noha, kterou po zranění už nedokázala rychle zašlapovat a výsledkem byly hody pouze těsně za hranicí 60 m. V poklesu výkonnosti hráli roli i další faktory jako stavba rodinného domku v Statenicích, úmrtí babičky, manželova komplikovaná operace v roce 2009 (jako dívka přišla o svého otce), smrt polské kladivářky Skolimowské (otázky nad smyslem života) a další události osobního života. Cechlová-Pospíšilová byla navenek známá jako velká pohodářka, která před novináři nad nezdarem mávla rukou, ale uvnitř sebe a v soukromí to naplno prožívala. Všechen její dosavadní nezdar (smůla) vyvrcholila po olympijském závodě v roce 2008, kdy se psychicky sesypala. ČOV jí pravděpodobně kvůli tomu dala možnost nést na slavnostním zakončení her českou vlajku.

Zajímavosti

• Před každým závodem si dopřává bílou čokoládu
• Nakupuje hromadu časopisů o přírodě, módě a bydlení, u nich relaxuje.
• Bydlí kousek za Prahou v Statenicích.
• Vyhovuje jí více teplé, slunečné počasí (osobní rekord na Krétě).
• Od roku 2001 nechyběla na žádném mistrovství světa, Evropy a olympijských hrách. Je českou rekordmankou v počtu účastí. Koncem roku 2012 jich měla 13.

Externí odkazy

• Medailon na serveru Českého atletického svazu