Věče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věče v Novgorodě

Věče bylo v období 10.15. století shromáždění mužů na staré Rusi, jehož výstupem byla různá především politická, vojenská a ekonomická rozhodnutí poplatná době. Mohli zvolit, či svrhnout knížete. Účastnit se mohl každý svobodný bezúhonný muž. Jako příklad lze uvést rozhodování o bojích se Švédy, Němci či Tatary, resp. s kým obchodovat a naopak s kým bojovat, v době, kdy vládl v Novgorodu Alexandr Jaroslavič Něvský. Věče byla ustanovena ve většině měst a k radě ke knížeti (panovníkovi) byli odesíláni jejich zástupci. Stejně jako dnes, i v počátku ruské státnosti měly věče především úlohu převzetí části zodpovědnosti za panování nad rozsáhlým územím na města. S tím souvisí přenesení rozpočtového rámce nutného na budování, udržení a aplikaci armády ve válkách vedených ve středověku, především pak za účelem sjednocení víry na území tehdejší eurasie. V důsledku vpádu Tatarů však postupně věče ztratily svou autoritu ve prospěch velkoknížete. V městech, které nebyly dobyty Tatary: Novgorodě, Pskově a Chlynově věče mělo největší moc, převyšující moc knížete, a udrželo se po nejdelší čas, až do moskevské okupace těchto měst koncem 15. až začátkem 16. století.