Včela květná
Včela květná
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Apis florea Fabricius, 1787 |
Včela květná (Apis florea Fabricius, 1787), patří do skupiny druhů malých včel (Micrapis). Nemá velký hospodářský význam. V některých asijských zemích je však sbírán její med loveckým způsobem, což znamená, že včelstvo je při odebírání medu zničeno.
Obsah |
Biologie [editovat]
Rozšíření [editovat]
Včela květná se vyskytuje po obou březích Rudého moře a dále na východ přes Pákistán, indický subkontinent a Indočínu. Na východě je areál výskytu totožný s územím Velkých Sund.
Popis [editovat]
Dělnice včely květné je drobná jen 9-10 mm dlouhá. Matka a trubec jsou nápadně větší. Tyto včely si stavějí jediný plást o ploše 2-12 dm2 nejčastěji zavěšený na větvi stromu.
Vlastnosti [editovat]
Včelstvo nehnízdí v dutinách, poněvadž ke komunikaci o zdrojích snůšky potřebuje vidět oblohu. Za nepříznivého počasí vytvoří dělnice ze svých těl souvislý plášť, kterým chrání plást s plodem a zásobami. Jedná se o včelu migrující v závislosti na ročním období. V teplejším období staví plást na stinných místech orientován severojižně. V chladném období roku se stěhuje na místa osluněná a plást orientuje východozápadním směrem. Přitom se migrace může odbývat v malém okruhu od 5 do 400m. Akční rádius dělnic při sběru nektaru a pylu je asi 500m.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 93. ISSN 0042-2924.