Východosachalinské hory
| Východosachalinské hory Восточно-Сахалинские горы | |
|---|---|
 Pohled na pohoří z Poronajského zapovědniku | |
| Geomorfologický tvar | Horský hřbet |
| Nejvyšší bod | 1609 m n. m. (Lopatina) |
| Délka | 280 km |
| Šířka | 85 km |
| Nadřazená jednotka | Sachalin |
| Sousední jednotky | Západosachalinské hory |
| Světadíl | Asie |
| Stát | Rusko |
  Lopatina | |
| Souřadnice | 50°30′ s. š., 143° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východosachalinské hory (rusky Восточно-Сахалинские горы) je horský hřeben ve východní části ostrova Sachalin v Sachalinské oblasti v Rusku. Pohoří se táhne od severu k jihu, délka je asi 280 km a šířka 85 km.
Východní svahy hor klesají k Ochotskému moři, západní svahy se svažují do údolí řek Tym a Poronaj, které oddělují Východosachalinské hory od Západosachalinských hor. Východosachalinské hory jsou tvořeny kulisovitě uspořádanými vrcholy, které jsou rozděleny podélnými a příčnými horskými údolími.[1]
Nejvyšším bodem je hora Lopatina (1609 m n. m.), která je nejvyšší horou Sachalinu.[2] Dalšími vysokými horami jsou Balagan (1471 m), Vodorazdělnaja (1428 m), Graničnaja (1511 m) a Hromová hora (1427 m).[3] Východosachalinské hory jsou vytvořeny především z metamorfované horniny. V horách je monzunové podnebí s drsnou zimou, v lednu je průměrně teplota −14 °C, v srpnu je průměrná teplota pouze 16 °C, protože vzduch je ochlazován blízkým Ochotským mořem.[4] Ročně zde naprší 600–1000 mm srážek. Pohoří se vyznačuje intenzivní seizmickou aktivitou.
Svahy hor pokrývá smrkovo-jedlová tajga, vrcholy horská tundra s mechy a lišejníky. V říčních údolích hor roste nejčastěji vrba a topol, místy hloch zelenomasý (Crataegus chlorosarca) a ostružina sachalinská (Rubus sachalinensis).[5] V tajze žije medvěd, rys, liška, kabar pižmový, sobol, veverka a jiní.
Ve Východosachalinských horách jsou rozsáhlé krasové jeskyně. Podle odhadu ruských jeskyňářů je k roku 2016 prozkoumáno jen 30 % jeskyní a 50 % jejich povrchu. Je možné, že v budoucnu zde budou odhaleny i jeskyně denivelací okolo 500 metrů.[5]
V tajze probíhá intenzivní těžba dřeva.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 784.
- ↑ Sachalin a Kurilské ostrovy I. (www.infoglobe.cz). www.infoglobe.cz [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Восточно-Сахалинские горы | Сахалинская область | SHAMORA.info. sakhalin.shamora.info [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Восточно-Сахалинские горы. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ a b SPRAVODAJ. slovenskej speleologickej spoločnosti - PDF Free Download. travelsdocbox.com [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ ВОСТОЧНО-САХАЛИНСКИЕ ГОРЫ • Большая российская энциклопедия - электронная версия. bigenc.ru [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-22.