Třeskonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Třeskonice je vesnice, část obce Tuchořice v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Tuchořic. V roce 2009 zde bylo evidováno 55 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.[2]

Třeskonice je také název katastrálního území o rozloze 4,51 km2.[3]

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Třeskoň ve významu ves lidí Třeskoňových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech in Trzeskoniczich (1437), Trzeskowicze (1548), Trzeskonicze (1588), s dvorem trziskoniczkym (1623), Trzeskonieczkymi (1629) nebo Držeskowitz a Tržeskonicz (1787).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1437.[2] Tehdy Jan Vlček z Minic zapsal do desek dvorských své tvrze Líčkov a Minice spolu s několika dalšími vesnicemi včetně Třeskonic svém bratrovi Vaňkovi a neteři Markétě. Třeskonice nikdy netvořily samostatné dominium, až do roku 1848 byly součástí panství Líčkov.[5] Ze středověkého a raně novověkého období je o Třeskonicích minimum zpráv. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí v Třeskonicích 27 obyvatel, tři z nich se dosud nepřihlásili ke katolictví.[6] O tři roky mladší berní rula zde zachytila 6 statků, žádný z nich nebyl opuštěný. Byla zde krčma, všichni hospodáři pěstovali chmel.[7] Jména všech obyvatel mají německou podobu. Znamená to, že v té době už bylo původní české obyvatelstvo nahrazeno německými kolonisty. Teprve ve 2. polovině 18. století se Třeskonice začaly rozrůstat nad svou středověkou dimenzi. Zatímco tereziánský katastr z roku 1757 stále ve vsi uvádí jen 7 statků, roku 1787 zde stálo už 33 budov.

Po uzákonění povinné školní docházky Marií Terezií navštěvovaly třeskonické děti školu v sousedních Liběšicích. Už roku 1791 ale v obecním domku vyučoval kantor Josef Lindner. V roce 1842 pak byla nákladem místních sedláků postavena samostatná školní budova, kterou pak roku 1892 nahradila škola nová.[8]

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1849 se prvním voleným starostou stal Josef Brandschetl, který tuto funkci vykonával do roku 1862. Nejstarším spolkem ve vsi byli hasiči, založení roku 1891. V roce 1906 byl v Třeskonicích vybudován rozvod pitné a užitkové vody. Většina obyvatel se tehdy živila chmelařstvím. Ve vesnici byly dva koloniály, obchod s láhvovým pivem, jiný se střižním zbožím, působili zde kovář, švec, truhlář a kolář a byl zde hostinec.[9] Za 1. světové války padlo na frontě celkem 15 místních občanů. Za 1. republiky žilo v Třeskonicích přibližně 10 % Čechů. Pro jejich děti zde byla roku 1934 založena expozitura školy v Tuchořicích. V té době byla na třeskonickém katastru v provozu pila a dvě cihelny.

V roce 1946 bylo ze žateckého sběrného střediska odsunuto 168 německých obyvatel Třeskonic. Nahradili je dosídlenci z řad Volyňských Čechů a z vnitrozemí. Volyňští Češi přišli převážně z Kvasilova u Lvova, ostatní hlavně z blízkých Pnětluk.[10] Samostatný národní výbor existoval ve vsi do správní reformy v roce 1961, jeho písemnosti – ani obecní kronika – se však nedochovaly. Od té doby jsou Třeskonice součástí Tuchořic.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 317 289 283 299 289 267 290 145 120 116 117 93 103 91
Domy 49 51 51 61 60 59 60 65 . 37 39 47 50 50
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Tuchořice.

Zajímavosti

Galerie

  • Pomník padlým v I. světové válce
    Pomník padlým v I. světové válce
  • Zelený dům u silnice
    Zelený dům u silnice
  • Sušárna chmele
    Sušárna chmele
  • Letecký pohled na hradiště Výrov
    Letecký pohled na hradiště Výrov
  • Třeskonice na 1. vojenském mapování v roce 1764
    Třeskonice na 1. vojenském mapování v roce 1764

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 373. 
  5. ↑ Roedl, Bohumír, Tuchořice, Nečemice a Třeskonice, Obecní úřad Tuchořice, Tuchořice 2014, s. 82, ISBN 978-80-260-6088-8 (dále jen Roedl)
  6. ↑ Zahradníková, Magda – Štrejnová, Magda (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko, Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1997, s. 301
  7. ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj Žatecký, sv. 32, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954, s. 221
  8. ↑ Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Saaz 1904, s. 704–705 (dále jen Tutte)
  9. ↑ Tutte, s. 704
  10. ↑ Roedl, s. 87
  11. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 

Související články

Externí odkazy

Části obce Tuchořice
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třeskonice&oldid=15751365“