Trifluormethansulfonát stříbrný
| Trifluormethansulfonát stříbrný | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Trifluormethansulfonát stříbrný |
| Ostatní názvy | Triflát stříbrný |
| Anglický název | Silver trifluoromethanesulfonate |
| Sumární vzorec | CF3SO3Ag |
| Vzhled | bílá nebo bezbarvá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 2923-28-6 |
| PubChem | 76223 |
| SMILES | C(F)(F)(F)S(=O)(=O)[O-].[Ag+] |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 256,937 g/mol |
| Teplota tání | 286 °C (559 K) |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trifluormethansulfonát stříbrný (též triflát stříbrný, zkráceně AgOTf) je sůl stříbrného kationtu a triflátového aniontu. Je rozpustný ve vodě a některých organických rozpouštědlech; používá se jako reaktant při výrobě organických a anorganických triflátů.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Původní způsob přípravy začíná u barnaté soli kyseliny trifluormethansulfonové, z níž se odpovídající kyselina získá pomocí zředěné kyseliny sírové a následně se neutralizuje uhličitanem stříbrným.[2][3]
Triflát stříbrný vzniká s výtěžností 95 % a může být přečištěn rekrystalizací ze směsi benzenu nebo diethyletheru s tetrachlormethanem.
Lze jej také získat reakcí zředěné kyseliny trifluormethansulfonové (TfOH) a oxidu stříbrného (Ag2O), zde dosahuje výtěžnost 98 %.[4]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
AgOTf se používá k přípravě alkykltriflátů z alkylhalogenidů[5]:
- CF3SO2OAg + RX → CF3SO2OR + AgX (X je obvykle jod)
V koordinační chemii se tato sůl používá k nahrazení halogenidových ligandů méně stabilním triflátovým ligandem. Na méně stabilní sloučeninu lze takto přeměnit například brompentakarbonylrhenium[6]:
- CF3SO2OAg + BrRe(CO)5 → CF3SO2ORe(CO)5 + AgBr
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silver trifluoromethanesulfonate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Silver trifluoromethanesulfonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ R.N. HASZELDINE, J.M. KIDD. Perfluoroalkyl derivatives of sulphur. Part I. Trifluoromethanesulphonic acid. J. Chem. Soc.. 1954, s. pp. 4228–4232. DOI 10.1039/JR9540004228. (German)
- ↑ T. GRAMSTADT, R.N. HASZELDINE. 33. Perfluoroalkyl derivatives of sulphur. Part IV. Perfluoroalkanesulphonic acids. J. Chem. Soc.. 1956, s. pp. 173–180. DOI 10.1039/JR9560000173. (German)
- ↑ G.M. WHITESIDES, F.D. GUTOWSKI. Reaction of α, ω-di-Grignard reagents with silver(I) salts form carbocyclic rings. J. Org. Chem.. 1976, s. pp. 2882–2885. DOI 10.1021/ja00879a019. (German)
- ↑ STANG, Peter J.; HANACK, Michael; SUBRAMANIAN, L. R. Perfluoroalkanesulfonic Esters: Methods of Preparation and Applications in Organic Chemistry. Synthesis. 1982, s. 85–126. ISSN 0039-7881. DOI 10.1055/s-1982-29711.
- ↑ Steven P. Schmidt, Jay Nitschke, William C. Trogler. Manganese(I) and Rhenium(I) Pentacarbonyl(Trifluoromethanesulfonato) Complexes. Inorganic Syntheses. 1989, s. 113–117. DOI 10.1002/9780470132579.ch20.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trifluormethansulfonát stříbrný na Wikimedia Commons
