Toskánské velkovévodství
Šablona:Infobox zaniklý stát Toskánské velkovévodství (italsky Granducato di Toscana, latinsky Magnus Ducatus Hetruriae) je historický státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska. Existovalo mezi roky 1569 a 1859, kdy rod Medicejských sjednotil své dědictví a spojil městské státy Florencie (1537) a Siena (1557) s Florentským vévodstvím a získal (v osobě Cosima I.) od papeže Pia V. titul velkovévody. Hlavním městem Toskánského velkovévodství byla Florencie. Po vymření rodu Medici připadlo Toskánsko roku 1737 Františku Štěpánovi Lotrinskému a do roku 1860 zde vládla Habsbursko-Lotrinská dynastie skrze svou vedlejší větev toskánských Habsbursko-Lotrinských. Za bojů o sjednocení Itálie bylo Velkovévodství toskánské připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Na rozdíl od moderního Toskánska nepatřilo k velkovévodství území Vévodství Massa a Carrara, a do roku 1847 ani území někdejší republiky Lucca a pozdějšího Vévodství Lucca.
Literatura
- KOVAŘÍKOVÁ, Lenka. Habsbursko-lotrinští vévodové v Toskánsku. Historický obzor, 2010, 21 (11/12), s. 242-250. ISSN 1210-6097.
