Todi

Todi
	Todi, celkový pohled
	Todi – znak; znak
Poloha
Souřadnice	42°47′ s. š., 12°25′ v. d.
Nadmořská výška	410 m n. m.
Stát	Itálie
region	Umbrie
provincie	Perugia
	Todi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	223 km²
Počet obyvatel	17 399
Hustota zalidnění	78 obyv./km²
Správa
Starosta	C. Rossini
Oficiální web	www.comune.todi.pg.it
Telefonní předvolba	075
PSČ	06059
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Todi je historické město ve střední Itálii, v provincii Umbrie, asi 35 km jižně od Perugie a asi 25 km VSV od Orvieta. Město leží na výrazném návrší nad levým břehem řeky Tibery.

Historie

Podle staré legendy měl Todi založit sám Héraklés s názvem Eklia. Historické město založili italičtí Umbrové v 8.-7- století př. n. l. a nazvali je Tutere, tj. „hranice“. Roku 217 př. n. l. je dobyli Římané, kteří je většinou nazývali Tuder. Město prý mělo dvojité hradby a nedobyl je ani Hannibal. Počátkem 2. století sem přinesl svatý Terentian († 118) křesťanství a zdejší biskup svatý Fortunát († 539) je uctíván jako patron města, které hrdinsky bránil proti Lombardům. Velký rozkvět města nastal od 11. století, 1244 si město vybudovalo nové hradby a 1290 mělo kolem 40 tisíc obyvatel. Roku 1236 se zde narodil františkánský básník Jacopone da Todi, autor hymnu Stabat mater. Roku 1367 město ztratilo svoji nezávislost a pomalu i význam. Roku 1464 zde zemřel teolog a filosof Mikuláš Kusánský. Roku 1849 se sem uchýlil Giuseppe Garibaldi po nezdařeném povstání v Římě.

Roku 1990 si americký profesor architektury R. N. Levine vybral Todi jako model „udržitelného města“ budoucnosti. Todi je členem sdružení měst „Cittaslow“, která podporují omezení spěchu a obnovu života v malých městech.

Pamětihodnosti

Město je obklopeno trojí téměř úplně zachovanou hradbou – středověkou, římskou a etruskou. Většina památek je soustředěna kolem náměstí Piazza del Popolo.

Dóm Santa Maria Assunta stojí na místě římského chrámu, patrně Apolonova. Dnešní stavba vznikla kolem roku 1200, růžice na průčelí je z roku 1513. Uvnitř je velmi cenné zařízení.
Palazzo dei Priori, radnice z roku 1334 s ještě starší věží. Bronzový orel na fasádě (městský znak) je z roku 1347.
Další středověké a renesanční paláce.
Poutní kostel Santa Maria della Consolazione z let 1508-1605 na úpatí za hradbami je jedinečný příklad vrcholné renesance, připisovaný D. Bramantemu. Centrální stavba na půdorysu čtyřlístku s mohutnou střední kopulí připomíná původní návrhy kostela svatého Petra v Římě.
Z kláštera Monastero delle Lucrezie je krásný pohled na město.