Tereza Beranová
| Tereza Beranová | |
|---|---|
 | |
| Datum narození | 23. listopadu 1998 (25 let) |
| Místo narození | Jablonec nad Nisou |
| Stát | Česko |
| Výška | 169 cm |
| Hmotnost | 63 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | Dukla Liberec |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 15. 12. 2018 |
| Nejlepší umístění | 45. místo (2022/23) |
| Počet výher | 0 |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 0 - 0 - 0 |
| Mistrovství světa | 0 - 0 - 0 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. 3. 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tereza Beranová (* 23. listopadu 1998 Jablonec nad Nisou) je česká reprezentantka v běhu na lyžích. Prosazuje se především ve sprintu.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Ve Světovém poháru poprvé startovala ve svých dvaceti letech ve švýcarském Davosu ve sprinterském závodu. Již při svém druhém startu ve Světovém poháru v italském Toblachu (součást Tour de Ski) 29. 12. 2018 dosáhla na bodované 26. místo. Další body si však již ve své premiérové sezóně Světového poháru nepřipsala. V téže sezóně také poprvé startovala na Mistrovství světa dospělých a ve sprintu doběhla na 29. místě. Své kariérní maximum ve Světovém poháru si zlepšila v následující sezóně ve sprintu v Drážďanech, kde obsadila 20. místo.[1]
Na ještě vyšší příčky zaútočila v sezóně 2020/21. Nejprve v Davosu ve sprintu obsadila 14. místo a jen o setinu sekundy jí unikl postup do semifinále.[2] Hned o týden později byla v Drážďanech jedenáctá, když ji v semifinále v dobré pozici připravila o šanci na postup zlomená hůlka.[3] Ve švédském Ulricehamnu se dokonce poprvé prosadila do elitní desítky a při své druhé účasti v semifinále sprintu dojela devátá.[4] V této formě vzápětí útočila na titul mistryně světa do 23 let ve sprintu klasicky ve Vuokatti, když vyhrála v kvalifikaci, ve čtvrtfinále, v semifinále a i ve finále běžela v cílové rovince na prvním místě, ovšem zezadu ji Anastasie Falejevová při přejíždění z jedné stopy do druhé zavadila o lyži, Beranová spadla a cílem projela jako poslední. Následně jury vyhodnotila Beranové manévr během finálové jízdy jako blokování soupeřky Louise Lindströmové a zařadila Beranovou na konec výsledkové listiny, což po diskvalifikaci Falejevové znamenalo celkové 5. místo.[5][6] Na šampionátu dospělých v Oberstdorfu si o 9 míst zlepšila umístění z roku 2019, ale na postup ze čtvrtfinále to nestačilo.[7]
V olympijské sezóně ve Světovém poháru třikrát zajela na bodovaném umístění, z toho nejlépe na 20. místě hned v úvodním závodě ve finské Ruce. Na samotné olympiádě v Pekingu byla ve sprintu dvacátá.[8] Startovala rovněž ve štafetě, kterou rozjížděla na prvním úseku a předávala na předposledním 17. místě, sama proto svůj výkon hodnotila jako propadák.[9]
Na umístění v první desítce v závodech Světového poháru znovu navázala v sezóně 2022/23. Hned v úvodním závodě v Ruce sedmým místem o dvě příčky vylepšila své individuální maximum z února 2021 v Ulricehamnu. Jednalo se o sprint klasickou technikou, v níž dosud dosahovala horších výsledků než ve volné technice. Tentokrát s velkým náskokem vyhrála čtvrtfinále, když se do čela posunula v závěrečném kopci při nájezdu do cílové rovinky a stejnou taktiku se pokusila uplatnit i v semifinále, ale ve finiši ji z druhého místa vytlačila Skistadová, jež na cílové čáře dostala špičku boty před Beranovou a té tak postup do finále o tři setiny sekundy unikl.[10] V dalším sprinterském závodě klasickou technikou v Beitostølenu se umístila ještě o příčku lépe a postoupila do finále sprintu Světového poháru jako první česká lyžařka od úspěchu Kateřiny Neumannové v roce 2007.[11] Šesté místo zopakovala při Tour de Ski ve sprintu klasickou technikou ve Val di Fiemme, který byl pátou etapou, po níž podle plánu Tour ukončila.[12] Na mistrovství světa v Planici ve sprintu klasicky postoupila do semifinále, kde doplatila na silnou skupinu se Sundlingovou, Ribomovou a Skistadovou a skončila celkově dvanáctá.[13] Ve Světovém poháru do třetice vybojovala šesté místo ve sprintu volnou technikou v Tallinnu, přestože předchozí závody ve Falunu musela kvůli zdravotním potížím vynechat.[14] Celkově to byla její dosud nejvydařenější sezóna, v níž se výrazně zlepšila v kontaktních rozjížďkách. Těží z výborného zrychlení a taktického přehledu. Na trati si drze hledá zkratky, když vidí šanci jít dopředu, neváhá. Oproti minulosti má víc natrénováno, díky čemuž vydrží víc rozjížděk.[15]
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
Výsledky ve Světovém poháru[editovat | editovat zdroj]
| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | U23 | Nordic Opening |
Tour de Ski |
WC Final | |||
| 2018/19 | 20 | 112. | — | 76. | — | DNF | — | ||
| 2019/20 | 21 | 89. | — | 61. | DNF | — | — | ||
| 2020/21 | 22 | 48. | — | 19. | 9. | DNF | DNF | — | |
| 2021/22 | 23 | 73. | 85. | 49. | — | — | — | — | |
| 2022/23 | 24 | 45. | 103. | 18. | — | — | DNF | — | |
| 2023/24 | 25 | 46. | 85. | 25. | — | — | — | — | |
Výsledky na OH[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
sprint | 4 × 5 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2022 | 23 | — | — | — | 20. | 13. | — |
Výsledky na MS[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
sprint | 4 × 5 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | 20 | — | — | — | 29. | — | — |
| 2021 | 22 | — | — | — | 20. | — | — |
| 2023 | 24 | — | — | — | 12. | — | — |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Pechoušek a Beranová si v Drážďanech zajeli pohárová maxima. iDnes.cz [online]. 11. 1. 2020. Dostupné online.
- ↑ SEIFERT, Daniel. Světový pohár v Davosu: Novák ve sprintu doběhl na třiadvacáté příčce. deník.cz [online]. 14. 12. 2020. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Janatová byla ve sprintu v Drážďanech devátá, Beranová jedenáctá. iDnes.cz [online]. 19. 12. 2020. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Novák a Beranová byli devátí v lyžařském sprintu v Ulricehamnu. iDnes.cz [online]. 6. 2. 2021. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Lyžařku Beranovou připravily kolize ve finále o medaili z juniorského MS. iDnes.cz [online]. 11. 2. 2021. Dostupné online.
- ↑ ZOUBEK, Ondřej. Rusové i Švédi mi psali "moc hezké" zprávy, říká Beranová po bolestivém MS juniorů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 19. 2. 2021. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Klaebo a Sundlingová ovládli sprint na světovém šampionátu, Češi jeli čtvrtfinále. iDnes.cz [online]. 25. 2. 2021. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Běžkařské sprinty ovládli Klaebo a Sundlingová, Češi vypadli ve čtvrtfinále. iDnes.cz [online]. 8. 2. 2022. Dostupné online.
- ↑ TOMÍČEK, Matěj. Chtěla jsem to zabalit, je to propadák. Beranová o nepovedené štafetě. iDnes.cz [online]. 20. 2. 2022. Dostupné online.
- ↑ PANOVSKÁ, Alena, ČTK. Běžkyně na lyžích Beranová obsadila ve sprintu v Ruce životní 7. místo. Mezi muži dominoval Klaebo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. 11. 2022. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Průlom lyžařky Beranové, v Beitostölenu se ve sprintu dostala do finále. iDnes.cz [online]. 9. 12. 2022. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Beranová doběhla ve sprintu na Tour de Ski šestá, Novák byl jedenáctý. iDnes.cz [online]. 6. 1. 2023. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDnes.cz. Novák sahal po medaili, skončil čtvrtý. Sprinty ovládli Klaebo a Sundlingová. iDnes.cz [online]. 23. 2. 2023. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Sport.cz. Bojovnice. Beranová chtěla ukončit sezonu, nakonec v Tallinnu vyrovnala maximum. Sport.cz [online]. 21. 3. 2023. Dostupné online.
- ↑ HAŠEK, Martin. České hvězdy na lyžařském MS: univerzál, blonďatý blesk i stálice. iSport.cz [online]. 23. 2. 2023. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tereza Beranová na Wikimedia Commons - Tereza Beranová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
