Svatá Dobroslava
| Svatá Dobroslava | |
|---|---|
 Obraz Svaté Dobroslavy, jejíž ruce byly uťaty (obraz ze 17. století) | |
| mučednice | |
| Narození | 864 Bayonne nebo České knížectví |
| Úmrtí | 880 (ve věku 15–16 let) Yebra de Basa |
| Svátek | 25. června |
| Místo pohřbení | Cathedral of Jaca |
| Státní občanství | České knížectví |
| Svatořečena | 1902, Lev XIII. (potvrzení kultu) |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev |
| Atributy | palmová ratolest, uťatá ruka |
| Patronkou | Jacy, proti posedlosti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatá Dobroslava, ve španělském prostředí svatá Eurosia či Orosia, (cca 864 – 880 Jaca) je patronkou španělského města Jaca.
Život podle tradice o českém původu[editovat | editovat zdroj]
Jejím otcem byl pravděpodobně český kníže Mojslav zmiňovaný fuldskými letopisy k roku 872. Brzy osiřela a byla vychovávána knížetem Bořivojem I. a svatou Ludmilou nejspíše na Levém Hradci.
V roce 880 požádal papež Jan VIII. svatého Metoděje během jeho třetí návštěvy v Římě, aby nalezl vhodnou nevěstu pro syna navarrského krále Fortuny I. Metoděj doporučil Dobroslavu. Svatba se uskutečnila v zastoupení. Po svatbě se svatební průvod vydal do Navarry. Průvod byl však v blízkosti španělského města Yebra de Basa přepaden Maury. Jejich velitel Aben Lupo požádal Dobroslavu, aby se stala jeho ženou, Dobroslava však odmítla. Byla pak mučena, byly jí uťaty končetiny a useknuta hlava.[1] Poté se strhla bouře.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Její ostatky byly vyzvednuty v roce 882, tělo je uloženo v katedrále sv. Patra v městě Jaca, lebka v městě Yebra. Byla prohlášena za svatou, a stala se patronkou vinařů a ochránkyní před nepřízní počasí. Svatořečení bylo uznáno v roce 1902 papežem Lvem XIII. Jako světice je uctívána jak katolickou, tak pravoslavnou církví. Její svátek se ve Španělsku slaví 25. června. (V kalendáři českých a moravských katolických diecézí zapsán není a nikdy nebyl.)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SLANINA, Jaroslav. Tragický konec zapomenuté velkomoravské krásky [online]. Procproto.cz, 2013-06-25 [cit. 2018-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-11.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SVOBODA, Jan. Přes propasti věků: tři kapitoly z našich nejstarších dějin. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2004. 108 s. S. 45–98.
- PODLAHA, Antonín. Novější španělské spisky o sv. Orosii (Eurosii), domněním dceři knížete českého Bořivoje a sv. Ludmily. Časopis katolického duchovenstva. Roč. 1917, čís. 9+10, s. 909–915. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatá Dobroslava na Wikimedia Commons
