Studánka (vodní dílo)
Studánka, též svatyně je stavebně upravený výtok malého pramene, který vyvěrá z podzemí. Studánky se nejčastěji budují v různých parcích a rezervacích (největší boom u nás byl v první čtvrtině 20. století) a často bývají zasvěceny přírodě a zvířatům (Ptačí svatyně), ale i hudebníků (Janáčkova studánka) a spisovatelům (Klostermannova studánka). V 20. letech 20. století byl výrazným budovatelem v Československu Josef Opletal, který vytvořil několik desítek studánek v Moravském krasu a okolí.
Prameny i studánky bývaly vždy ve všeobecné úctě. Václav Krolmus, vlastenec a národopisec o studánkách píše: Studánky v Čechách jsou posvátná místa, světice a svěcenky slovou. Lid je čistí, k nim putuje, vodou se omejvá, v nemoci ji pije, u vod zkoušky dělají... Děvy studánky čistějí, když neprší, ke studánkám putujou a se modlejí, křížky, věnce do studní házejí... když lidé neduhy na těle mají, putují ke studánkám, v nichž se omývají, hlavu, oči, ruce, tělo, vlasy do vody házejí, neb hadry, klucky bílé na kámen a studánky takové, neb na stromy je zavěšují u studnic.
