Stromatolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stromatolit (z řeckého strōma - vrstva, a lithos - kámen) je hlízovitá vápnitá biogenní usazenina bochníkovitého až polokulovitého tvaru. Je tvořena povlaky kalu bohatého na vápník, který se vysrážel, nebo jinak dostal na povrch porostů sinic nebo bakterií v bezkyslíkatém (nebo málo kyslíkatém) prostředí v mělkých oblastech moří.

Stromatolity jsou nejčastější v prekambrických usazeninách, v té době pravděpodobně vznikaly po celém světě. Mikroorganismy, které se podílely na jejich tvorbě patřily mezi první fotosyntetizující organismy a měly pravděpodobně velkou zásluhu na obohacování atmosféry kyslíkem. Během kambria před 540 mil. let jejich počet prudce klesal, ale lze je najít i v staroprvohorních, případně triasových horninách. Dodnes se vyskytují v některých západoaustralských mořských zátokách s vysokou salinitou.

Stromatolity patří mezi nejstarší zkameněliny z prekambrických usazenin, jsou staré přibližně 3,5 miliardy let^[1] Další^[2] nalezené v oblasti u australského North Pole^[3] v oblasti Pilbara v západní Austrálii jsou z období prekambria a archaika^[4].

K nejstarším patří i nálezy z Bolívie, jejichž stáří je odhadováno na 2,2 až 2,4 miliard let.

[editovat] Reference

1. ↑ University of California Paleontological Museum (UCPM): Fossil Record of the Bacteria
2. ↑ http://nai.arc.nasa.gov/nai2005/abstracts/803%20-%20ALLWOOD_NAI_abstract.doc.pdf
3. ↑ Pozice North Pole v Austrálii
4. ↑ UCPM: Introduction to the Archean

[editovat] Zdroj

V tomto článku je použit překlad textu z článku Stromatolit na slovenské Wikipedii.

Tento geologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.