Strategický bombardér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Americké strategické bombardéry: B-52 Stratofortress, B-1 Lancer a B-2 Spirit.

Strategický bombardér (anglicky strategic bomber, rusky cтрaтeгичecкий бомбaрдировщик, čínsky 战略轰炸机) je označení těžkého bombardéru středního či dlouhého doletu, který má schopnost vybombardovat vzdálený strategický cíl (vojenské zařízení, továrnu, město) za účelem vyřazení kapacit nepřátelského státu, nutných k vedení války. Původ strategických bombardérů sahá do první světové války. V současné době mají ve výzbroji strategické bombardéry Spojené státy, Rusko, Čína a Severní Korea.[zdroj⁠?] Během studené války hrály strategické bombardéry důležitou úlohu jako nosiče jaderných zbraní a součást jaderné triády ve strategii vzájemně zaručeného zničení.