Staroslověnské písemnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území. Vznik prvních staroslověnských písemných památek je datován do 9. století.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Na dnešní české území pronikalo křesťanství jak ze západu (Západofranská říše, tak i z východu (Byzantská říše). Lidé neměli křesťanský jazyk.

Příchod věrozvěstů[editovat | editovat zdroj]

Vládce Velké Moravy Rostislav potřeboval především nezávislou církevní organizaci. Roku proto požádal nejprve papeže, a když se odpovědi nedočkal, tak v roce 862 byzantského císaře Michaela III. o biskupa, který by Moravanům vyložil pravou víru ve srozumitelném jazyce. Císař však neposlal biskupa, ale dva učené bratry, diplomaty Konstantina a Metoděje. Tito bratři pocházeli ze Soluně, kde bylo podobné nářečí jako na Velké Moravě. Přesné datum, kdy v roce 863 na Moravu bratři skutečně přišli, není ze soudobých pramenů písemně doloženo. Podle tradice se tak stalo 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května.

Význam příchodu věrozvěstů[editovat | editovat zdroj]

Konstantin a Metoděj přinesli staroslověnštinu a písmo hlaholici. Tu sestavil Konstantin z malých písmen řecké abecedy. Příchod Konstantina a Metoděje měl hned několik významů: význam politický (proti germanizaci), význam náboženský (liturgie a biblické texty v rodném jazyce), význam literární (základy staroslověnského písemnictví).

Nejstarší díla věrozvěstů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALAJKA, Bohuš, et al. Přehledné dějiny literatury 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 464 s. S. 33–39. 
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 2. vyd. Praha: Kma, s. r. o., 2007. 1116 s. ISBN 978-80-7309-463-8. S. 886–888. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]