Stanislav Albrecht

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Albrecht
Narození2. června 1908[1]
Praha - Michle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[1]
Úmrtí26. ledna 1943[1]
KT Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše[1]
Příčina úmrtípopraven střelou do týla[1]
BydlištěKvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle[2][p 1]
Povoláníobchodní příručí; dělník (frézař)[1]
ZaměstnavatelJanečkova továrna (zbrojovka) v Praze na Pankráci[1]
ChoťFrantiška Albrechtová (rozená Zeithamlová) (4. září 1912 v Praze – 26. ledna 1943 v KT Mauthausen)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho manželka Františka Albrechtová (rozená Zeithamlová)

Stanislav Albrecht (2. června 1908, Praha-Michle[3][1] – 26. ledna 1943, KT Mauthausen[1]) byl za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnancem Janečkovy zbrojovky v Praze, účastníkem domácího protiněmeckého odboje a podporovatelem výsadkářů ze skupiny Anthropoid.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Michly[3] a v roce 1930 započal vojenskou službu u 9. pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského v Mostě[1] a po jejím absolvování pracoval nějaký čas jako obchodní příručí.[1] Od 25. března 1939 vlastnil řidičský průkaz (vůdčí list) na nákladní automobil značky Chevrolet.[1] Do Janečkovy továrny (zbrojovky) v Praze na Pankráci [p 2] nastoupil v červnu roku 1941 jako dělník[5] - frézař.[1]

Stanislav Albrecht byl vlastenec, člověk sportovního ducha a dobrodružné, romantické povahy.[1] Kromě hraní fotbalu a plavání jezdil trampovat do přírody.[1] Byl členem trampské osady „Ascalona“, která se nacházela na říčce Kocábě u Štěchovic.[1] Po svatbě s Františkou Zeithamlovou (* 4. září 1912 v Praze) bydleli manželé Albrechtovi (od roku 1933) v domě čp. 287 v Brožíkově ulici (ulice Kvestorská) v Praze Michli, jehož majitelem byl Jaroslav Deršata.[1] (Františka Albrechtová také pracovala v Janečkově zbrojovce.[1])

V Janečkově zbrojovce se Stanislav Albrecht seznámil s Oldřichem Frolíkem[2] a Otakarem Šrámkem.[1] Nejspíše v lednu 1942 požádal Frolík Albrechta aby se také zapojil do řetězce podporovatelů výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[2][1]

Manželé Albrechtovi byli zatčeni gestapem 23. září 1942[1] ve stejný den jako Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou.[2] Stanislav Albrecht byl vyslýchán kriminálním komisařem Heinzem Janturem. [p 3] Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili a po jejich zatčení už další zatýkání nepokračovalo.[2]

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.[1] Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.[1] Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.[1] V KT Mauthausen byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.[2][1] Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.[1] Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutu ranou do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).[1]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4

Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00[7] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle)[2][7] [p 1], kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata (majitel domu[1]) a Stanislav Albrecht se svojí manželkou Františkou Albrechtovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.[7] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.[2][7]

V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen

nápis na pamětní desce, [8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Kvestorská ulice se od roku 1910 do roku 1947 nazývala Brožíkova, německy Brožík-Strasse.[5]
  2. ↑ Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic "Budějovická x Na Pankráci" a na druhé straně křižovatkou ulic "Budějovická x Hanusova".[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] (Po jeho smrti firmu vedl Jaroslav Frei. Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]) V továrně byl kromě Oldřicha Frolíka zaměstnán i jeho přítel Otakar Šrámek a další z podporovatelů parašutistů Stanislav Albrecht.[4]
  3. ↑ Komisař gestapa - velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 - 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur[6] z referátu IIG, které mělo v „náplni práce“ agendu: neoprávněné držení zbraní a třaskavin včetně přečinů podle zákona o tzv. záludných útocích na stát.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Slavnostní odhalení pamětních desek věnovaných Barboře a Oldřichu Frolíkovým, Františce a Stanislavu Albrechtovým a Jaroslavu Deršatovi. [online]. www facebook com [cit. 2018-09-18]. Pořádá Iniciativa A, Československá obec legionářská, Rota Nazdar, MČ Praha 4; 13.9.2018 v 17.00 hod, Kvestorská 2 a 5, Praha 4; Raptor.TV-cz, kamera Jan Dolens. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 CZ, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Narození P. Marie v Michly
  4. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Stanislav Albrecht, Františka Albrechtová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 464. 
  6. ↑ Poválečné osudy příslušníků gestapa [online]. Fronta CZ [cit. 2018-09-20]. Velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942-45 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi COM, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  8. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 287/2; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Albrecht&oldid=23771186“