Stanice metra uzavřeného typu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Průřez stanicí metra uzavřeného typu
Lomonosovskaja; otevřeny jsou dveře ve stanici i ve vlaku

Stanice metra uzavřeného typu (rusky Станция закрытого типа) je typ podzemní ražené stanice metra, jejíž boční lodě nejsou přístupné cestujícím. Takové stanice se nacházejí jedině v Petrohradském metru; budovány byly mezi lety 1961 a 1972.

Tento typ je nazýván též vodorovný výtah (rusky горизонтальный лифт) kvůli podobnosti s výtahy, u nichž se dveře kabiny otevírají najednou se dveřmi šachty v podlaží, kde se kabina právě nachází.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní rozdíl oproti klasickým trojlodními stanicím je, že boční lodě jsou konstruovány užší (není nutné místo pro nástupiště) a oddělené dveřmi podobnými jako u vlaků. Ty se otevírají, jen když vlak stojí ve stanici; aby zastavil dveřmi přesně proti dveřím stanice, zajišťuje zařízení SOSD (svetiľnik otkrytija stancionnych dverej, светильник открытия станционных дверей) skládající se z řady světel a fotobuněk umístěných na úrovni prvního vozu soupravy. Zvláštní zařízení synchronizuje čas a rychlost otevírání dveří ve vozech a ve stanici. Zařízení UFKP (ustrojstvo fotoelektričeskogo kontrolja passažira, устройство фотоэлектрического контроля пассажира) a RUBEŽ-3M kontrolují infračerveným paprskem prostor mezi dveřmi stanice a vlaku a v případě pádu cestujícího nebo nějakého předmětu neumožní rozjezd vlaku.

Podobný systém staničních dveří se užívá i v západoevropských metrech s vlaky řízenými automaticky; tam však oddělení prostoru pro vlak a pro cestující tolik nezasahuje do konstrukce stanice.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Stanice uzavřeného typu byly ve své době preferovány kvůli jednodušší výstavbě. Boční lodě mají stejný poloměr jako traťové tunely, a tudíž není nutné přestavovat a otáčet razicí štít kvůli ražbě lodí o jiné velikosti. Též není nutné budovat perony a obkládat boky tunelů; klesla spotřeba stavebnin a práce trvaly kratší dobu. Celkem se tak významně snížily náklady na výstavbu. S budováním těchto stanic se však skončilo v roce 1972 z několika důvodů: jsou vyšší jejich provozní náklady (složitý mechanismus dveří je nutné udržovat), přepravní kapacita je nižší, protože kvůli složitému zastavování metro tráví ve stanici delší dobu a tím se prodlužují se intervaly vlaků na lince, rovněž se na menší plochu stanice vejde méně cestujících.

Petrohradské stanice uzavřeného typu[editovat | editovat zdroj]

Stanice Majakovskaja na Něvsko-Vasileostrovské lince

Související články[editovat | editovat zdroj]