Přeskočit na obsah

Gustav Oplustil: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
verze 23702621 uživatele Ina Pascal (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět revertováno
verze 23702887 uživatele MartinaOlbert (diskuse) zrušena – opět nezdůvodněné vrácení neencyklopedického obsahu, navíc se smazanými soubory
značka: vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - herec
{{Infobox - herec
| místo narození = [[Hranice na Moravě (okres Přerov)|Hranice]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo narození = [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| obrázek = GustavOp.png
| datum narození = 2.8.1926
| datum úmrtí = 21.10.2022
| místo úmrtí = Praha
| jméno = Gustav Oplustil
| podpis =
}}
}}
'''Gustav Oplustil''' ([[2. srpen|2. srpna]] [[1926]] [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] na Moravě – [[21. říjen|21. října]] [[2022]]<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Gustav Oplustil''' ([[2. srpen|2. srpna]] [[1926]] [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] – [[21. říjen|21. října]] [[2022]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel známý rozhlasový a televizní scenárista. Připravoval silvestrovské programy
| titul = Zemřel známý rozhlasový a televizní scenárista. Připravoval silvestrovské programy
| periodikum = cnn.iprima.cz
| periodikum = cnn.iprima.cz
Řádek 14: Řádek 8:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-10-21
| datum přístupu = 2022-10-21
}}</ref> Praha) byl český [[televize|televizní]], filmový a [[rozhlas]]ový [[Scénář|scenárista]], dramaturg, režisér, dramatik, muzikálový libretista, historik lidové zábavy v českých zemích, humorista, spisovatel, občasný [https://dvojka.rozhlas.cz/racte-humor-nebo-horor-tri-fejetony-gustava-oplustila-jako-darek-k-jeho-90-7491085 fejetonista pro Český rozhlas]<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>) byl český [[televize|televizní]] a [[rozhlas]]ový [[Scénář|scenárista]], dramaturg, režisér a příležitostný [[herec]] malých rolí.
| titul = Račte humor, nebo horor? Tři fejetony Gustava Oplustila jako dárek k jeho 90. narozeninám
| periodikum = Dvojka
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/racte-humor-nebo-horor-tri-fejetony-gustava-oplustila-jako-darek-k-jeho-90-7491085
| datum vydání = 2016-08-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> a příležitostný [[herec]] malých rolí, přezdívaný také jako nestor nebo otec televizní zábavy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřela legenda československé televizní zábavy, scenárista Gustav Oplustil
| periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zemrela-legenda-ceskoslovenske-televizni-zabavy-scenarista-gustav-oplustil-15118
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>


== Život ==
Ale především to byl člověk s velkým srdcem, který měl rád lidi, celý svůj život miloval humor, měl velmi vyvinuté sociální cítění, při tvorbě myslel především na diváka, rád rozdával lidem radost a byl oceňovaný pro svůj střízlivě-humorný pohled na život.<ref>{{Citace elektronického periodika
Narodil se jako nejstarší z pěti dětí v rodině legionáře z italské fronty. Otec později pracoval jako knihařský mistr ve Vojenské akademii. Gustav vychodil obecnou a měšťanskou školu v Hranicích na Moravě a měl v úmyslu pokračovat na obchodní akademii v [[Přerov]]ě. Neboť však začala válka, místo studia odešel do učení ke strýci, který byl holičem <ref> Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;109, {{ISBN|80-242-0120-8}} </ref>. Začal se zabývat ochotnicky divadlem a po válce byl angažován v Beskydském divadle jako [[inspicient]] a herecký elév. Vojenskou službu strávil od roku [[1948]] v [[Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého|Armádním uměleckém souboru]] v Praze, během vojny se také oženil (manželka Jarmila).
| příjmení = sal,ČTK,mac
| titul = Zemřel Gustav Oplustil (†96), otec televizní zábavy! Zahrál si i v řadě filmů!
| periodikum = Blesk.cz
| url = https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/686481/zemrel-gustav-oplustil-96-otec-televizni-zabavy-zahral-si-i-v-rade-filmu.html
| datum vydání = 2022-10-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> Viděl se jako šťastný člověk. Ve svém poslední rozhovoru pro deník Aha! o sobě řekl: ''„Narodil jsem se pod šťastnou hvězdou. Od svého prvního angažmá v Beskydském divadle jsem pořád postupoval, bez protekce i ostrých loktů.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel Gustav Oplustil (†96): Odešla legenda televizní zábavy - AHA.cz
| periodikum = Ahaonline.cz
| url = https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/198272/zemrel-gustav-oplustil-96-odesla-legenda-televizni-zabavy.html
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>


V roce [[1953]] nastoupil do zájezdové skupiny [[Divadlo na Vinohradech|Divadla československé armády na Vinohradech]], kde pracoval pět let. Následně pracoval jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty a později dostal nabídku práce v redakci zábavy Čs.televize, kde začal spolupracovat jako dramaturg mj. s režisérem [[Zdeněk Podskalský|Zdeňkem Podskalským]].
== Život a tvorba ==
'''Dětství a dospívání'''


Přispíval do časopisů (např. Dikobraz) pod pseudonymem ''Fergus'' <ref> Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;113, {{ISBN|80-242-0120-8}}</ref>.
Narodil se jako nejstarší z pěti dětí v rodině legionáře z italské fronty. Otec později pracoval jako knihařský mistr ve Vojenské akademii v Hranicích. Jako malý byl Gustav na přání své babičky ministrantem v kostele a účastnil se spolu s místním farářem všech hlavních událostí v lidském životě: narození, svateb, posledního pomazání při úmrtích, pohřbů, poutí i několikakilometrových náboženských průvodů s křížem v čele průvodu během svátků. Už v dětství tak zažil mnohé radostné, ale mnohdy i mezní lidské situace. To, že v takto útlém věku viděl zblízka celý koloběh života, v něm zanechalo velmi hluboké cítění a propojení s lidskými osudy, které se mu později velmi hodilo při jeho práci a zpracovávání a chápání lidských charakterů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Oplustil
| jméno = Gustav
| titul = Za humorem cestou necestou
| vydavatel = Nakl. XYZ
| místo = Praha
| počet stran = 340
| isbn = 978-80-7388-085-9
}}</ref> Kromě toho chodil s maminkou již od roku 1932, kdy začal zvukový film, do biografu. Později jej zajímala především komika a filmy s Vlastou Burianem, Oldřichem Novým, Ferencem Futuristou a Járou Kohoutem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil (1926 - 2022)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/oplustil-gustav-20180307-0
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>


Své práci scenáristy se aktivně věnoval více než padesát let. V roce [[2002]] byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy [[Týtý]].
Gustav vychodil obecnou a měšťanskou školu v Hranicích na Moravě a měl v úmyslu pokračovat na obchodní akademii v [[Přerov]]ě. Neboť však začala válka, místo studia odešel do učení ke strýci, který byl holičem <ref> Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;109, {{ISBN|80-242-0120-8}} </ref>. Strýc vyráběl paruky, vousy a jako jediný v okrese objížděl vesnice a líčil herce z ochotnického divadla, kteří hráli operety a divadelní hry.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil (1926 - 2022)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/oplustil-gustav-20180307-0
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> Tak se mladý Gustav dostal k divadlu, kde se brzy začal zajímat o herectví. Gustav pochytil smysl pro humor a hudební vlohy z rodiny, kde se zpívaly slovácké písně, a tak vstoupil do ochotnického spolku, kde se stal komikem. Již ve svých devatenácti letech pracoval v Beskydském ochotnickém divadle s budoucími profesionály a setkal se s osobnostmi kulturního i politického prostředí, např. s Janem Masarykem. Po válce byl angažován v Beskydském divadle jako rekvizitář, [[inspicient]] a herecký elév. V začátcích své kariéry také přispíval do časopisů (např. Dikobraz) pod pseudonymem ''Fergus'' <ref> Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;113, {{ISBN|80-242-0120-8}}</ref>.

'''Léta vojenská'''

Vojenskou službu strávil od roku [[1948]] v [[Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého|Armádním uměleckém souboru]] (AUS) [[Vít Nejedlý#:~:text=Vít Nejedlý (22.,vědce a politika Zdeňka Nejedlého.|Víta Nejedlého]] v Praze, ve kterém působil jako herec a scénárista a procestoval s ním celé Československo. Nakonec se usadil v Praze.

Také pořádal loutková představení pro děti důstojníků v Ústředním domě armády v Dejvicích. Jednoho dne dostal příkaz, aby napsal pohádku o vojácích, ale Gustav se bránil, že to není pro děti a že mezitím bude hrát Broučky: ''„Začali jsme hrát Broučky a druhý den jsme byli předvoláni k nějakému generálovi, který měl oči navrch hlavy a říkal: ‚V komunistickým státě oni hrají Broučky, který napsal nějakej farář Karafiát! A oni hrajou Broučky! No, kde to je, ta revoluce?!‘ A teď nás vyhnal odtamtud a že ještě k tomu hrajeme Švejka! Scénku se Švejkem. Ale my jsme říkali: ‚No, ale to bylo Rakousko-Uhersko…‘ – ‚Neexistuje! Vojna je jenom jedna! A vy se budete držet vojny a vojnu nikdo nesmí napadat, i kdyby byla nevím odkud, protože voják je tady od toho, aby chránil, a ne proto, abyste dělali loutkový divadlo nebo Švejka!‘ Ten byl rudej jako fakule…‘“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil (1926 - 2022)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/oplustil-gustav-20180307-0
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>

Během vojny se také oženil s manželkou Jarmilou, se kterou měl postupně čtyři děti: Jarmilu, Vítka, Ludmilu a Kateřinu.

'''Léta divadelní'''

Po vojně dostal Gustav Oplustil příležitost psát různé texty a scénky k představením a pohádky, jako například ''Černouškova země'' a ''Béďáček a obr'', které se líbily a hrály se i v dalších divadlech. Napsal také hru pro dospělé ''Po západu slunce'', která se uváděla v Beskydském divadle, a poté dostal nabídku z Prahy, aby vstoupil do Svazu spisovatelů. V roce [[1953]] nastoupil jako režisér do zájezdové skupiny [[Divadlo na Vinohradech|Divadla československé armády (dnešním Divadle na Vinohradech),]] kde působil až do roku 1958, kdy se z armádního divadla stalo opět vinohradské divadlo a dostal místo jako režisér-dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty.

Pracoval jako divadelní instruktor pro vojáky, kteří hráli ochotnické divadlo, a pomáhal jim s režií. Divadlo začalo být velice populární, a tak bylo potřeba vytvořit zábavný program, který dostal na starosti Gustav: ''„Já jsem přišel s tím, že to chci mít, jako to měl Jaroslav Ježek, a teď přišel dirigent a říká: ‚Snad nemyslíš, že tady budou hrát saxofony?‘ Já povídám: ‚No, saxofony, samozřejmě, že tam budou hrát. Trumpety, pozouny, saxofony, to, co je jazzová muzika.‘ On říká: ‚Saxofon? Buržoazní nástroj! To přece nebudeme!‘ Já povídám: ‚No, na balalajku to hrát nemůžou, protože to je úplně jiná muzika, a je potřeba vzít v úvahu ty lidi, co sedí jako posluchači a diváci.‘ No, tak se to prosadilo a já jsem to hrál.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil (1926 - 2022)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/oplustil-gustav-20180307-0
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>

Po dvou letech začal opět jezdit s Armádním uměleckým souborem (AUS), tentokrát na zahraniční zájezdy, a dělal velké revue v Německu, Rumunsku a na Kubě, kde hráli ve španělštině. Gustav zde konferoval ve španělštině i celý program, který napsal, ač španělsky sám neuměl, který se naučil celý z hlavy nazpaměť. Když se vrátil, chtěl divadlo uzpůsobit tomu, co se naučil. Protože chtěl v první řadě bavit diváka a nešlo mu o politickou linku, bylo mu zde ale vyčítáno, že jeho hry a estrádní pořady nejsou dostatečně politicky přijatelné. Po jedné takové slovní potyčce Armádní umělecký soubor opustil: ''"Oni si mě zavolali a řekli mi: 'Ne, ne, ne, náš vzor jsou pořád Alexandrovci a žádná americká revue. Bude se dělat tohle.' Já povídám: No, ale tohle já dělat nebudu."'' <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil
| periodikum = Příběhy našich sousedů
| url = https://www.pribehynasichsousedu.cz/praha-2/praha-2-2017-2018/oplustil-gustav/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> Tím jeho spolupráce s AUSem skončila. Dal výpověď a cestou domů potkal režiséra Národního divadla, který mu nabídl, aby dělal v televizi zábavný program. Stal se tedy šéfdramaturgem v televizi.

'''Léta televizní a filmová'''

Od roku 1963 pracoval v redakci zábavních pořadů Čs.televize, kterou později i vedl jako šéfdramaturg zábavy, kde začal spolupracovat jako dramaturg mj. s režisérem [[Zdeněk Podskalský|Zdeňkem Podskalským]], se kterým je pojilo letité profesní i osobní přátelství. V Československé televizi, později České televizi, pracoval až do 90.let a externě jako scénárista zábavních cyklů ještě dlouhá léta poté.

Byl mimořádně plodným autorem celé řady televizních, rozhlasových a filmových zábavních pořadů i divadelních her. Mezi ty nejznámější televizní pořady a filmy patří například ''[[Ctná paní Lucie]], [https://www.youtube.com/watch?v=mocfpPKzfkc Uctivá poklona, pane Kohn] , [https://www.youtube.com/watch?v=e6INRHvf10E Velká sázka o malé pivo], [https://www.youtube.com/watch?v=IFT2LOq4pO4 Dva muži hlásí příchod], [https://www.youtube.com/watch?v=e0bq8MaZqtI Kam slunce nechodí...], [https://www.youtube.com/watch?v=25WRYHrM0K0 Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku], Trilogie Alfonse Karáska, [[Malé dějiny jedné rodiny]], Revue za šest korun, [[Diskotéka pro starší a pokročilé]], V Praze bejvávalo blaze, Pražský písničkář, Kabaret „U dobré pohody“, cyklus Úsměvy českého filmu, Dobrá rada nad zlato nebo Hobby naší doby.'' Vytvářel také silvestrovské pořady pro Československou televizi, později pro Českou televizi, TV Nova i TV Prima. Na TV Nova po roce 2000 zastával post externího poradce pro zábavní tvorbu.

Jako herec malých rolí se za své televizní éry objevil také např. ve filmech ''Svatba jako řemen'' (1967), ''Pension pro svobodné pány'' (1967), ''Zločin v šantánu'' (1968), ''Skřivánci na niti'' (1969) nebo ''Revue za šest korun'' (1984).

V roce 1970 byl v ČST spoluzakladatelem II. programu, na kterém běžela zejména kulturní tvorba z jeho zábavní redakce a který začal svou velkou sledovaností velmi rychle úspěšně konkurovat I. programu. Jelikož bylo třeba nový II. program naplnit zábavním obsahem, který byl jiný než na I. programu, bylo třeba sáhnout po jiných lidech než těch, kteří byli na I. programu. Napadlo ho tedy angažovat umělce, kteří měli tehdejším režimem zakázanou činnost. Když televizní funkcionáři viděli, že zábavní pořady Gustava Oplustila na II. programu mají větší diváckou sledovanost než jejich zpolitizovaný obsah na I. programu, přesadili vybrané pořady na I. program, aby si zvýšili sledovanost. A protože umělci se zakázanou činností se takto dostali na I. program, kde běžela oficiální ideologie, už to vlastně nevadilo a bylo možné je dále obsazovat.

Gustav Oplustil svou iniciativu v ČST sám shrnul takto: ''"Ty diváci, abyste je získali a dívali se na druhej program, tak tam musí být někdo, kterej není na prvním programu. No, a to by mohli být zrovna tihle zakázaný. Jenomže nastala situace, že protože měli [v televizi] nedostatek programů, tak ty z toho druhýho programu začali vysílat na prvním programu, a tím se ti s tou zakázanou činností dostali do vysílání na prvním programu. A pak už to nemělo smysl, tak nad tím mávli rukou. A už to šlo, a už ten Hrušínský a Kemr a všichni účinkovali i v těch jiných pořadech."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil
| periodikum = Příběhy našich sousedů
| url = https://www.pribehynasichsousedu.cz/praha-2/praha-2-2017-2018/oplustil-gustav/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>

Takto fikaně obcházel Gustav Oplustil tehdejší velmi přísná kulturně-ideologická kritéria v Československé televizi, a pomohl tak společensky rehabilitovat řadu umělců jako např. Jiřího Kemra nebo Rudolfa Hrušínského a mnohé další, kteří měli velký talent, ale kvůli zakázané činnosti nemohli veřejně vystupovat. Ačkoli byl celý život velmi apolitický a soustředil se spíše na smysl věcí než na ideologii, paradoxně v době normalizace v Československé televizi tímto velice úspěšně vedl politický odboj. Protože věděl, že měli v té době všichni nejlepší herci zakázanou činnost, pokusil se je právě přes II. program ČST, který byl vnímán jako doprovodný a byl tou dobou ještě v zaváděcím provozu, a byl tedy svou tvorbou volnější a nepodléhal tolik kulturně-ideologickému diktátu tehdejší doby jako oficiální I. program, dostat zpátky před publikum.

Byl si plně vědom toho, jak masmédia ovlivňují společnost a politické dění ve státě. Proto také po revoluci chtěl, aby se prostředky masové komunikace (zejména televize a rozhlas) soustředily zejména na pozitivní obsah<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| jméno = iDNES cz
| titul = Zemřel scenárista a dramatik Gustav Oplustil, nestor televizní zábavy
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/gustav-oplustil-zemrel.A221021_142829_filmvideo_ts
| datum vydání = 2022-10-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>, protože negace je všude kolem až moc. Ve své tvorbě se zaměřoval hlavně na diváka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mašlaň
| jméno = Pavel
| titul = Gustav Oplustil: Hranické staré město se mi moc líbí, náměstí mě překvapilo
| periodikum = Hranický deník
| datum vydání = 2012-11-25
| jazyk = cs
| url = https://hranicky.denik.cz/kultura_region/gustav-oplustil-rozesmat-cloveka-je-mnohem-tezsi-nez-jej-rozplakat-20121125.html
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref> V tom uspokojit diváka a dodat mu radost a elán do života a trochu odpočinku viděl smysl své zábavní tvorby.

'''Léta slávy a odkaz'''

Ve svém důchodovém věku se dočkal největší slávy, kdy začal vidět výsledky své celoživotní práce, kterou vnímal jako své největší poslání.

V 90. letech 20.století napsal jako autor pro Hudební divadlo Karlín dva původní české swingové muzikály ''Zasněžená romance'' a ''[https://youtu.be/8LpzmSLHog4?si=J011o0iCk-yMyW0V Sny z Nového Yorku]'', které režíroval Jiří Adamec. Oba muzikály měly stovky repríz a byly jedněmi z nejvíce divácky úspěšných a oblíbených muzikálů 90.let. Pro jiná divadla vytvořil ''Haškův pražský dekameron, Konec tyrana'' či ''Kabaret rokoko''. Byl také dlouholetým členem poroty divadelní [[Cena Thálie|Ceny Thálie]], kde byl velmi aktivním členem a porotcem i pro své devadesátce.

V roce [[2002]] byl uveden do Dvorany televizní slávy [[Týtý]]. V roce 2016 dostal od Společnosti Vlasty Buriana Cenu humoru. Jako největší expert na život a dílo slavného českého písničkáře, skladatele a herce Karla Hašlera stál u zrodu nápadu na sochu Karla Hašlera na Starých zámeckých schodech, kterou odhaloval společně s První dámou České republiky Livií Klausovou v roce 2009 u příležitostí 130 let od skladatelova narození.

Své práci scenáristy se aktivně věnoval skoro sedmdesát let a zanechal po sobě přes [https://www.csfd.cz/tvurce/37338-gustav-oplustil/galerie/ 1000 scénářů televizní, filmové, rozhlasové, estrádní a divadelní tvorby]. V Československé televizi a později České televizi vychoval celou novou generaci scénáristů a dramaturgů, kteří jsou na české kulturní a zábavní scéně aktivní v dnešní době. Jeho zábavní tvorba bavila několik generací diváků v tehdejším Československu a později České republice. Celý svůj život zasvětil své práci, která pro něho byla nejen tvůrčí činností, ale i životním posláním. V humoru, kterému se celý život věnoval, viděl obrovský smysl a potenciál léčit lidem duši a přinášet radost do jejich ne vždy příliš radostného všedního života. Že humor léčí věděl natolik dobře, že o tom napsal v roce 2009 knihu memoárů o svých osudech a celoživotní práci s titulem ''[https://www.luxor.cz/v/1823965/za-humorem-cestou-necestou Za humorem cestou necestou],'' která vyšla v nakladatelství XYZ. Své chápání humoru jako balzámu pro duši sám často sdílel i v rozhovorech s médii: ''"Humor je lék, který lidem vnáší do krve optimismus."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil říká, že humor je lék, který lidem vnáší do krve optimismus
| periodikum = Region
| url = https://region.rozhlas.cz/gustav-oplustil-rika-ze-humor-je-lek-ktery-lidem-vnasi-do-krve-optimismus-8020361
| datum vydání = 2019-07-24
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-27
}}</ref> ''"Já mám rád humor, který pohladí, který nezesměšňuje, něco, co přináší do srdce pohodu."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil má rád humor, který pohladí, nezesměšňuje a přináší do srdce pohodu
| periodikum = Dvojka
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/gustav-oplustil-ma-rad-humor-ktery-pohladi-nezesmesnuje-a-prinasi-do-srdce-7478390
| datum vydání = 2013-05-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-27
}}</ref>

S Gustavem Oplustilem byl natočen v roce 2006 díl z cyklu [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130853107-usmevy/206522161200023/ Úsměvy Gustava Oplustila]<ref>{{Citace monografie
| titul = Úsměvy Gustava Oplustila - Úsměvy {{!}} Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130853107-usmevy/206522161200023/
| jazyk = cs
}}</ref> s Jaromírem Hanzlíkem, který pro Českou televizi sám léta tvořil jako autor, díl z cyklu [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10212433228-neobycejne-zivoty/21154215586/ Neobyčejné životy]<ref>{{Citace monografie
| titul = Gustav Oplustil - Neobyčejné životy {{!}} Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10212433228-neobycejne-zivoty/21154215586/
| jazyk = cs
}}</ref> v roce 2011 a v roce 2016 díl cyklu [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/216522160100016/ Na Plovárně]<ref>{{Citace monografie
| titul = Gustav Oplustil - Na plovárně {{!}} Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/216522160100016/
| jazyk = cs
}}</ref> s Markem Ebenem. Poslední rozhovor s titulkem ''„Dřív býval humor čistý a inteligentní"'' dal [https://dvojka.rozhlas.cz/driv-byval-humor-cisty-a-inteligentni-posledni-rozhovor-legendy-televizni-zabavy-8542922 Českému rozhlasu v pořadu Blízká setkání] s moderátorem Alešem Cibulkou 27. července 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = „Dřív býval humor čistý a inteligentní.“ Poslední rozhovor legendy televizní zábavy Gustava Oplustila na Dvojce
| periodikum = Dvojka
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/driv-byval-humor-cisty-a-inteligentni-posledni-rozhovor-legendy-televizni-zabavy-8542922
| datum vydání = 2022-10-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> Zemřel klidně ve spánku po náhlé krátké nemoci 21. 10. 2022 po 12 hodině dopoledne v nemocnici v Praze ve věku 96 let.

Týden po své smrti 28. 10. 2022 byl Prezidentem České republiky oceněn [[Medaile Za zásluhy|Medailí Za zásluhy]] 1. stupně [[in memoriam]] za zásluhy o stát v oblasti umění a kultury za jeho celoživotní přínos české kultuře. O medaili věděl, těšil se na ni, ale bohužel se jejího převzetí po krátké náhlé nemoci nedožil. Minul se s ní pouze o týden. Kopie medaile byla vystavena na jeho pohřbu o 3 dny později, kam Pražský hrad sám zaslal poděkování s oficiálním věncem od prezidenta.

Za svůj život se poznal s řadou významných osobností, například s Janem Masarykem nebo Václavem Havlem, spolupracoval s Vlastou Burianem, Janem Werichem, stejně jako s celou plejádou a uměleckou garniturou v Československu. V jeho vinohradském bytě se scházela celá umělecká garnitura tehdejšího kulturního života v Československu. Později litoval toho, že si nevedl knihu návštěv, protože takto by měl všechny umělce pohromadě. Životem jej provázelo heslo: ''"Za svůj názor musím mít taky odpovědnost."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gustav Oplustil (1926 - 2022)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/oplustil-gustav-20180307-0
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref>

Posledních 60 let svého života prožil na Praze 2 na Vinohradech (Balbínova ul. 28), kde má na domě jako významná osobnost od majitele domu, se kterým se léta přátelil, i svoji památeční plaketu. Pokud byste chtěli navštívit jeho hrob, najdete jej na pražských Olšanech. K dispozici na vrátnici hřbitova je i mapka všech hrobů slavných.

== Televizní, filmová a muzikálová tvorba (výběr) ==


== Televizní tvorba, výběr ==
* ''[[Ctná paní Lucie]]''
* ''[[Ctná paní Lucie]]''
* ''Bejvávalo''
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=mocfpPKzfkc Uctivá poklona, pane Kohn]'' (oceněno Bronzovou růží na Mezinárodním televizním festivalu zábavných pořadů v Montreux)
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=e6INRHvf10E Velká sázka o malé pivo]''
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=IFT2LOq4pO4 Dva muži hlásí příchod]''
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=e0bq8MaZqtI Kam slunce nechodí...]''
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=25WRYHrM0K0 Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku]''
* ''To byla svatba, strýčku''
* ''Alfons Karásek v lázních''
* ''Sedm žen Alfonse Karáska''
* ''Poslední leč Alfonse Karáska''
* ''Tak láska začíná''
* ''Blázinec v prvním poschodí''
* ''Revue za šest korun''
* ''[[Malé dějiny jedné rodiny]]''

* ''Po stopách smíchu''
* ''Po stopách smíchu''

* ''[[Diskotéka pro starší a pokročilé]]''
* ''[[Diskotéka pro starší a pokročilé]]''
* ''Kam dnes večer, milý pane?''
* ''Kam dnes večer, milý pane?''
* ''V Praze bejvávalo blaze''
* ''V Praze bejvávalo blaze''
* ''Pražský písničkář''
* ''Pražský písničkář''
* ''Kabaret „U dobré pohody“''
* ''Kabaret U dobré pohody''
* ''Kabaret U Zvonečku''
* ''Kabaret U zvonečku''
* silvestrovské pořady
* ''Úsměvy českého filmu''
* ''Žofín, ostrov vzpomínek a snů''
* ''[[Malé dějiny jedné rodiny]]''
* ''Posázavský pacifik''
* Silvestrovské pořady pro ČST, ČT, TV Nova, TV Prima
* ''Život plný písniček''
* ''Ostrov plný písniček''
* ''Dobrá rada nad zlato''
* ''Hobby naší doby''
* ''Zasněžená romance'' (Hudební divadlo Karlín)
* ''[https://www.youtube.com/watch?v=tzvemomv_Ys Sny z Nového Yorku]'' (Hudební divadlo Karlín)


== Politická angažovanost ==
== Politická angažovanost ==
V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách v roce 2014]] kandidoval jako nestraník na nabídnutý post poradce pro kulturu za [[NEZÁVISLÍ|politické hnutí NEZÁVISLÍ]] do Zastupitelstva [[Praha|Hlavního města Prahy]], které ale získalo jen 0,32 % platných hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie
V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách v roce 2014]] neúspěšně kandidoval jako nestraník za [[NEZÁVISLÍ|politické hnutí NEZÁVISLÍ]] do Zastupitelstva [[Praha|Hlavního města Prahy]], které ale získalo jen 0,32 % platných hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: NEZÁVISLÍ
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: NEZÁVISLÍ
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=4&xnumnuts=1100&xobec=554782&xstrana=88
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=4&xnumnuts=1100&xobec=554782&xstrana=88
Řádek 249: Řádek 43:
== Ocenění ==
== Ocenění ==
* [[Medaile Za zásluhy]] 1. stupeň [[in memoriam]] 2022 [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg |60px|MzZ]]
* [[Medaile Za zásluhy]] 1. stupeň [[in memoriam]] 2022 [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg |60px|MzZ]]

== Galerie fotografií ==
<gallery>
Soubor:Gustav Oplustil, ara.jpg|Gustav Oplustil jako vždy s úsměvem
Soubor:Za humorem cestou necestou.webp|Kniha memoárů Gustava Oplustila Za humorem cestou necestou (2009), XYZ
Soubor:Gustav Oplustil, Photo © Česká televize.png|Parta Analog (2013)
Soubor:Gustav Oplustil v televizi v mládí.jpg|Gustav Oplustil v televizi v mládí
Soubor:Gustav Oplustil při režii v divadle v mládí.jpg|Gustav Oplustil při režii v divadle v mládí
Soubor:Gustav Oplustil, Svatba jako řemen (1967).jpg|Gustav Oplustil jako ženich ve filmu Svatba jako řemen (1967)
Soubor:Zločin v šantánu (1968), Photo © Bonton.png|Zločin v šantánu (1968), role popravčího
Soubor:Photo © Česká televize, Pavla Černá.png|Televizní legendy, Gustav Oplustil a Miroslav Donutil
Soubor:Gustav Oplustil, Foto Jan Sklenář.jpg|Gustav Oplustil v Českém rozhlase, Foto: Jan Sklenář
Soubor:Legendární dramaturg Gustav Oplustil, Encyklopedie Prahy 2.jpg|Gustav Oplustil doma u svého archivu písniček, Encyklopedie Prahy 2
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 270: Řádek 50:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Gustav Oplustil: ''[https://www.luxor.cz/v/1823965/za-humorem-cestou-necestou Za humorem cestou necestou]'', XYZ, Praha, 2009, ISBN 978-80-7388-085-9
* Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;108–121, {{ISBN|80-242-0120-8}}
* Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;108–121, {{ISBN|80-242-0120-8}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

* [https://www.youtube.com/watch?v=8LpzmSLHog4&t=3s Tisková konference k muzikálu Sny z Nového Yorku] v Hudebním divadle Karlín
* Videozáznam Sny z Nového Yorku [https://www.youtube.com/watch?v=tzvemomv_Ys I. jednání] a [https://www.youtube.com/watch?v=j9XAwQJLk_Y&t=5s II. jednání], Hudební divadlo Karlín
* [https://dvojka.rozhlas.cz/racte-humor-nebo-horor-tri-fejetony-gustava-oplustila-jako-darek-k-jeho-90-7491085 Fejetony pro Český rozhlas]
* Encyklopedie Prahy 2: https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/1101-gustav-oplustil

* {{commonscat}}
* {{commonscat}}
* {{Kinobox osoba|20935}}
* {{Kinobox osoba|20935}}

Verze z 29. 2. 2024, 14:17

Gustav Oplustil
Gustav Oplustil (2014)
Gustav Oplustil (2014)
Narození2. srpna 1926
Hranice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21. října 2022 (ve věku 96 let)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Oplustil (2. srpna 1926 Hranice – 21. října 2022[1]) byl český televizní a rozhlasový scenárista, dramaturg, režisér a příležitostný herec malých rolí.

Život

Narodil se jako nejstarší z pěti dětí v rodině legionáře z italské fronty. Otec později pracoval jako knihařský mistr ve Vojenské akademii. Gustav vychodil obecnou a měšťanskou školu v Hranicích na Moravě a měl v úmyslu pokračovat na obchodní akademii v Přerově. Neboť však začala válka, místo studia odešel do učení ke strýci, který byl holičem [2]. Začal se zabývat ochotnicky divadlem a po válce byl angažován v Beskydském divadle jako inspicient a herecký elév. Vojenskou službu strávil od roku 1948 v Armádním uměleckém souboru v Praze, během vojny se také oženil (manželka Jarmila).

V roce 1953 nastoupil do zájezdové skupiny Divadla československé armády na Vinohradech, kde pracoval pět let. Následně pracoval jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty a později dostal nabídku práce v redakci zábavy Čs.televize, kde začal spolupracovat jako dramaturg mj. s režisérem Zdeňkem Podskalským.

Přispíval do časopisů (např. Dikobraz) pod pseudonymem Fergus [3].

Své práci scenáristy se aktivně věnoval více než padesát let. V roce 2002 byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy Týtý.

Televizní tvorba, výběr

Politická angažovanost

V komunálních volbách v roce 2014 neúspěšně kandidoval jako nestraník za politické hnutí NEZÁVISLÍ do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, které ale získalo jen 0,32 % platných hlasů.[4][5]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel známý rozhlasový a televizní scenárista. Připravoval silvestrovské programy. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 109, ISBN 80-242-0120-8
  3. ↑ Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 113, ISBN 80-242-0120-8
  4. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-09-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Výsledky voleb - Zastupitelstvo hlavního města Prahy

Literatura

  • Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 108–121, ISBN 80-242-0120-8

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Oplustil&oldid=23702893“