Soseň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soseň
Zvonička na návsi
Zvonička na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecJesenice
OkresRakovník
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel14 (2021)[1]
Katastrální územíSoseň (3,62 km²)
PSČ270 33
Počet domů20 (2021)[2]
Soseň
Soseň
Další údaje
Kód části obce58718
Kód k. ú.658715
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soseň je malá vesnice, část města Jesenice v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273.[4] Podle jiných zdrojů však již v roce 1193 patřila patřila ke klášteru v Teplé u Mariánských Lázní, v jehož majetku zůstala až do roku 1273. Ve 14. a 15. století ji vlastnili páni z Mukodel, podle nichž se vsi říkalo i Mukodely. Ve druhé polovině 15. století část Sosně se statkem náležejícím k petrohradskému panství koupil Burian II. z Gutštejna. Druhou část s tvrzí, o níž však není známo, kdo a kdy ji v Sosni postavil, drželi Krakovští z Kolovrat. Její renesanční přestavba na zámek se pravděpodobně uskutečnila za Viléma Svitáka.[5]

Na začátku 20. století se obec skládala z vlastní Sosně a samoty Ovčárna, měla 42 domů a 233 obyvatel. Byl zde hasičský spolek.[6]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jižně od vesnice se nachází přírodní památka Soseňský lom a významný krajinný prvek Boží kámen u Sosně. Jihozápadně od vsi leží přírodní památka Plaviště a do jižní části katastrální území zasahuje malá část přírodní památky Prameny Javornice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 245 obyvatel (z toho 124 mužů), z nichž bylo 34 Čechoslováků a 211 Němců. Kromě tří příslušníků církve izraelské byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 228 obyvatel: 49 Čechoslováků, 176 Němců a tři Židy. Kromě jednoho evangelíka, dvou členů církve československé a tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 261 268 266 233 238 245 228 115 102 77 42 25 14 13 14
Počet domů 39 40 40 42 42 43 45 32 32 21 14 18 20 20 20

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Soseň byl samostatnou obcí v okrese Podbořany. Od roku 1954 je částí města Jesenice, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale od roku 1960 v okrese Rakovník.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 158. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 182. 
  5. Stránka http://www.geocaching.com/geocache/GCXBH1_bozi-kamen
  6. Stránky Rakovnické Sudety http://www.rakovnickesudety.cz/Articles/Default.aspx?id=54 Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 524. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]