Soli

Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli jsou většinou pevné krystalické látky. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud.

Dělení

Soli se dělí na soli bezkyslíkatých kyselin a soli kyslíkatých kyselin, podle toho, zda obsahují atomy kyslíku. Od tohoto dělení je odvozeno názvosloví.

Názvosloví

Soli bezkyslíkatých kyselin mají koncovku "-id" (kys. jodovodíková ⟶ jodid).

Soli kyslíkatých kyselin mají koncovku podle kyseliny ze které vznikly. Od názvu kyseliny odebereme koncovku přídavného jména a místo ní připojíme příponu "-an." Výjimkou jsou soli, jež obsahují atom v oxidačním stupni VI. U těchto solí je nahrazena celá přípona "-ová."

Druhé slovo názvu soli vyjadřuje kovovou část soli spolu s jejím oxidačním stupněm.

Příklady

Kyselina chlorovodíková ( ${\ce {HCl}}$ ) ⟶ chlorid sodný ( ${\ce {NaCl}}$ )
Kyselina dusičná ( ${\ce {HNO3}}$ ) ⟶ dusičnan sodný ( ${\ce {NaNO3}}$ )
Kyselina sírová ( ${\ce {H2SO4}}$ ) ⟶ síran sodný ( ${\ce {Na2SO4}}$ )

Vznik

Soli vznikají redoxními i jinými reakcemi:

neutralizací (reakcí kyseliny a zásady).
- např.: ${\ce {KOH + HCl -> H2O + KCl}}$
reakcí kovu s nekovem
- např.: ${\ce {2Na + Cl2 -> 2NaCl}}$
reakcí kovu s kyselinou
- např.: ${\ce {Zn + H2SO4 -> ZnSO4 + H2}}$
reakcí hydroxidu s kyselinotvorným oxidem
- např.: ${\ce {Ca(OH)2 + CO2 -> CaCO3 + H2O}}$
reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou
- např.: ${\ce {CaO + 2HNO3 -> Ca(NO3)2 + H2O}}$
reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu
- např.: ${\ce {CaO + CO2 -> CaCO3}}$
srážením (reakcí dvou solí)
- např.: ${\ce {Pb(NO3)2 + Na2S -> 2NaNO3 + PbS}}$

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.