Seznam budov na Senovážném náměstí v Praze

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam budov na Senovážném náměstí v Praze je přehled 35 budov na náměstí, které v roce 1348 jako Senný trh založil římský a český král Karel IV. spolu s Koňským a Dobytčím trhem na Novém Městě Pražském.

Charakteristika a klasifikace budov[editovat | editovat zdroj]

Jedna z dominant náměstí – Hotel Carlo IV. (původně Hypoteční banka)

Nejstarší budovou je kostel sv. Jindřicha a Kunhuty. Ze středověku pochází také Jindřišská věž. Ostatní budovy jsou mnohem mladší. Fasádu ve stylu historismu (pozdní klasicismus, novorenesance) z druhé poloviny 19. století má patnáct domů (č. o. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 13, 17, 18, 19, 20, 30), to znamená, že tento styl převládá. Secesní průčelí z počátku 20. století mají 3 domy (č. o. 10, 11, 12). Architekturu z období před 1. světovou válkou ve stylu moderny a novoklasicismu s prvky geometrické secese mají čtyři domy (č. o. 14, 26, 28, 31–33). Fasádu upravenou ve 20. letech 20. století ve stylu novoklasicismu a purismu má 6 domů (č. o. 15, 16, 21, 23, 24, 29) a ve stylu novoklasicismu a rondokubismu tři domy (č. o. 22, 25, 27).

Převládají nájemní (činžovní) domy, některé budovy byly značně upraveny, takže nechybí kancelářské prostory. Překvapivý může být počet peněžních ústavů a jím blízkých institucí – Hypoteční banka (č. o. 13), Ústřední svaz českých nemocenských pokladen (č. o 22), Pojišťovací banka Slavia (č. o 23), Pivovarská banka (č. o. 25), Agrární banka (č. o. 26), Plodinová burza (č. o. 30) a Pojišťovací (Asekurační) spolek průmyslu cukrovarnického (č. 31–33).

Při stavbě objektů na Senovážném náměstí se několikrát uplatnili architekti a stavitelé Josef Blecha starší (1841–1900), Matěj Blecha (1861–1919), Emil Králíček (1877–1930), Alfred Kirpal (1832–1897) a Josef Zasche (1871–1957).

Seznam budov[editovat | editovat zdroj]

Budovy na severní straně jsou vyznačeny zeleně, na jižní žlutě, na západní červeně. Budovy uprostřed jsou bez barevného vyznačení.

Budovy na Senovážném náměstí v Praze, jejich převládající styl na průčelí
Číslo orientační Číslo popisné Fotografie Současný nebo vžitý název
(položka na wikidatech)		 Období výstavby nebo poslední výrazné přestavby Převládající architektonický styl Architekt Památková evidence Poznámky
Kategorie „Church of Saint Henry and Saint Cunigunde (Prague)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint Henry and Saint Cunigunde (Prague)“ na Wikimedia Commons
 Kostel svatého Jindřicha a Kunhuty
(Q1742709)		 2. polovina 14. století gotika 39829/1-1050 (PkMIS)
Kategorie „Jindřišská věž‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Jindřišská věž‎‎“ na Wikimedia Commons
 Jindřišská zvonice
(Q1599796)		 1472–1476,[1] regotizace 1879[1] pozdní gotika regotizace Josef Mocker[1] 39829/1-1050 (PkMIS)
1 995
Kategorie „Senovážné náměstí 1‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 1‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nárožní nájemní dům 1889;[2] nástavba 1923[2] novorenesance Josef Blecha st.;[2] nástavba Max Spielmann[2] Probační a mediační služba
2 994
Kategorie „Senovážné náměstí 2‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 2‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Elbogenův palác (nájemní dům U Slavíčků) 1873–1874[3][4] novorenesance[3] Alex Linsbauer[5][4] (stavitel Alfred Kirpal)[4][3] Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
3 993
Kategorie „Senovážné náměstí 3“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 3“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům U Bílého koníka 1891–1892;[6] nástavba 1921[6] nebo 1923[2] novorenesance Josef Blecha st.;[2][6] nástavba Max Spielmann[2][6]
4 1588
Kategorie „Senovážné náměstí 4‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 4‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q107723124)		 2. pol. 70. let 19. století[7] pozdní klasicismus a novorenesance[7] nezjištěný
5 1463
Kategorie „Senovážné náměstí 5‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 5‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q107723145)		 kolem 1860[8] pozdní klasicismus[8] nezjištěný
6 1464
Kategorie „Senovážné náměstí 6‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 6‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q107723197)		 60. léta 19. století[8] pozdní klasicismus[8] nezjištěný
7 1465
Kategorie „Senovážné náměstí 7‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 7‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q31831729)		 1867[9] pozdní klasicismus Josef Svoboda[9] 41451/1-2111 (PkMIS)
8 992
Kategorie „Senovážné náměstí 8“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 8“ na Wikimedia Commons
 Nárožní nájemní dům 1866–1867[6] pozdní klasicismus[6] Antonín Vondráček[2][6] Velvyslanectví Filipínské republiky
9 1585
Kategorie „Senovážné náměstí 9‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 9‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nárožní nájemní dům
(Q38036944)		 1872[10] novorenesance[10] Václav Sigmund[10] 41449/1-2110 (PkMIS) Státní úřad pro jadernou bezpečnost[11]
10a (10) 2088 (1984)
Kategorie „Senovážné náměstí 10‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 10‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q31831879)		 1903[12] secese s prvky historismu Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13] 49801/1-2256 (PkMIS)
11 1985
Kategorie „Senovážné náměstí 11‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 11‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q38036833)		 1902–1903[12] rostlinná secese Josef Podhajský[12][14][15] 13420/1-2293 (PkMIS) Plastická výzdoba Celda Klouček[12][16]
12 1986
Kategorie „Senovážné náměstí 12‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 12‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Votočkův nájemní dům
(Q102046893)		 1902–1903[17] secese s prvky historismu Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13][17] Plastická výzdoba Celda Klouček[16][17]
13 991
Kategorie „Hotel Carlo IV‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Hotel Carlo IV‎“ na Wikimedia Commons
 Hotel Carlo IV.
(Q31831798)		 1889–1890[18][16] plány (realizace asi před 1894) novorenesance Achille Wolf[18][16][19][20][21] (realizace Alois Elhenický)[21] 41019/1-1831 (PkMIS) Původně Hypoteční banka,[1] později budova poštovních úřadů
14 1015
Kategorie „Opletalova 55‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Opletalova 55‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Palác Pražské železářské společnosti
(Q61718369)		 1906–1908[22] novoklasicismus s prvky pozdní secese Josef Zasche[22][23]
15 987
Kategorie „Senovážné náměstí 1‎‎‎5“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 1‎‎‎5“ na Wikimedia Commons
 Designhotel 987
(Q65926753)		 20. léta 20. století[24] novoklasicismus Adolf Foehr[24] Interiéry hotelu navrhlo studio Znamení čtyř.[24]
16 1565
Kategorie „Senovážné náměstí 16‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 16‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q107718682)		 20. léta 20. století (?) jednoduchý prvorepublikový styl činžovních domů
17 1628
Kategorie „Senovážné náměstí 17‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 17‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q31831770)		 1885[25] novorenesance Josef Blecha st.[25] 40055/1-1197 (PkMIS)
18 984
Kategorie „Senovážné náměstí 18‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 18‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům Francká zahrada
(Q107718699)		 1871[26] pozdní klasicismus[26] nezjištěný
19 1375
Kategorie „Senovážné náměstí 19‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 19‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům
(Q38036839)		 50. léta 19. století[27] klasicismus[27] nezjištěný 49967/1-2236 (PkMIS) Trinity Bank
20 982
Kategorie „Senovážné náměstí 20‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 20‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům U Kominíků (U Maternů) 1870–1871[28] novorenesance[28] (s později přidaným secesním dekorem) Alfred Kirpal[28]
21 981
Kategorie „Hotel Zlatá váha‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Hotel Zlatá váha‎“ na Wikimedia Commons
 Hotel Zlatá váha
(Q107549336)		 1867[28] nebo 1868,[24] 1920[28] pozdní klasicismus a novorenesance, novoklasicistní úpravy Václav Šalanda[28] Dříve dům U Zlaté váhy, Špottovo sanatorium
22 980
Kategorie „Senovážné náměstí 22“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 22“ na Wikimedia Commons
 Budova Nemocenské pokladny
(Q107718772)		 1867,[16] 1923–1925[29][16] novoklasicismus a rondokubismus[29] František Havel (původní nájemní dům),[16] Rudolf Jonáš (plány přestavby ve 20. letech 20. století)[16][24][29] Původně nájemní dům,[16] Ústřední svaz českých nemocenských pokladen, Českomoravská hypoteční banka,[16] zdravotnické zařízení
23 978
Kategorie „Senovážné náměstí 23“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 23“ na Wikimedia Commons
 Bankovní dům Slavia
(Q107718834)		 1920–1921[16][30] a 1928–1929[30] novoklasicismus František Krásný[16][30][31] Banka Slavia, Dům Československých odborů
24 977
Kategorie „Senovážné náměstí 24‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 24‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Dům Hospodářského družstva statkářů
(Q107718869)		 1924–1926[30] novoklasicismus s prvky art deco Bohumír Kozák[32][30] Svaz socialistické mládeže, od roku 1998 Česká rada dětí a mládeže, Junák – český skaut
25 872
Kategorie „Senovážné náměstí 25‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 25‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Pivovarská banka
(Q107718584)		 1888[33], 1921–1922[34] rondokubismus[34] Rudolf Tereba,[35] Theodor Petřík[36][34] a Václav Pilc[34]
26 871
Kategorie „Senovážné náměstí 26‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 26‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Agrární banka 1913–1914[34] novoklasicismus[34] Jaroslav Libánský[34]
27 870
Kategorie „Senovážné náměstí 27“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Senovážné náměstí 27“ na Wikimedia Commons
 Nájemní dům 20. léta 20. století rondokubismus
28 869
Kategorie „Dům U Tří jezdců‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Dům U Tří jezdců‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Dům U Tří jezdců
(Q23929343)		 1906[37][38]–1907[38] nebo 1908[37] pozdní (geometrická) secese Josef Zasche[39][38][37]
29 866
Kategorie „Přístavba Plodinové burzy‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Přístavba Plodinové burzy‎“ na Wikimedia Commons
 Přístavba Plodinové burzy 1928–1929[40] novoklasicismus[40] Bohumil Hübschmann[20][40] 41012/1-1826 (PkMIS) V budově bývalo Ústřední loutkové divadlo (Kleine Bühne, Divadlo mladých pionýrů, divadlo U Jindřišské věže, Divadlo Minor).[20]
30 866
Kategorie „Plodinová burza‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Plodinová burza‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Plodinová burza
(Q26837128)		 1892[41] nebo 1893[40]–1894[41][40] novorenesance Bedřich Ohmann[39][20][41][40] 41012/1-1826 (PkMIS) Dříve Dům Čs. Televize
31–33 976
Kategorie „Budova Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Budova Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického‎‎‎‎“ na Wikimedia Commons
 Cukrovarnický (Cukerní) palác
(Q19730483)		 1912–1915[42][43] nebo 1916[44] bavorský novoklasicismus s prvky pozdní secese Theodor Fischer,[42][43] půdorysy Josef Zasche,[42][43] realizace Matěj Blecha[44] 12366/1-2194 (PkMIS) Dříve sídlo Investiční a poštovní banky,[1] od roku 2022 hotel Andaz Prague.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Litomyšl: Paseka, 2001. 536 s. ISBN 80-7185-373-9. S. 235. Dále jen Prahou krok za krokem. 
  2. ↑ a b c d e f g h LUKEŠ, Zdeněk. Psí vycházky 4: ze Senovážného náměstí na Karlovo náměstí. Praha: NLN, 2015. 168 s. ISBN 978-80-7422-383-9. S. 20. Dále jen Psí vycházky 4. 
  3. ↑ a b c BAŤKOVÁ, Růžena (a kol.). Umělecké památky Prahy: Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha: Academia, 1998. 840 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 525. Dále jen Umělecké památky Prahy. 
  4. ↑ a b c LUKEŠ, Zdeněk. Praha na prahu moderny. Velký průvodce po architektuře 1850–1900. Praha: Paseka, 2017. 272 s. ISBN 978-80-7432-844-2. S. 76. Dále jen Praha na prahu moderny. 
  5. ↑ Psí vycházky 4, s. 19
  6. ↑ a b c d e f g Umělecké památky Prahy, s. 524
  7. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 656
  8. ↑ a b c d Umělecké památky Prahy, s. 638
  9. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 639
  10. ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 655
  11. ↑ Státní úřad pro jadernou bezpečnost [online]. SÚJB [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-20. 
  12. ↑ a b c d Umělecké památky Prahy, s. 695
  13. ↑ a b c d Psí vycházky 4, s. 22
  14. ↑ Psí vycházky 4, s. 23
  15. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní. Velký průvodce po architektuře 1900–1950. Historické centrum. Praha: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-204-4. S. 72. Dále jen Praha moderní. 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l Prahou krok za krokem, s. 236
  17. ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 696
  18. ↑ a b Praha na prahu moderny, s. 90
  19. ↑ Psí vycházky 4, s. 25
  20. ↑ a b c d EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 120. 
  21. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 523
  22. ↑ a b Psí vycházky 4, s. 26
  23. ↑ Praha moderní, s. 88
  24. ↑ a b c d e Psí vycházky 4, s. 29
  25. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 665
  26. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 522
  27. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 625
  28. ↑ a b c d e f Umělecké památky Prahy, s. 521
  29. ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 520
  30. ↑ a b c d e Umělecké památky Prahy, s. 519
  31. ↑ Psí vycházky 4, s. 31
  32. ↑ Psí vycházky 4, s. 32
  33. ↑ http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/schulz2.htm
  34. ↑ a b c d e f g Umělecké památky Prahy, s. 486
  35. ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-architekt-theodor-petrik.A110611_221018_p_architekt_wag
  36. ↑ Psí vycházky 4, s. 34
  37. ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 485
  38. ↑ a b c Praha moderní, s. 85
  39. ↑ a b Psí vycházky 4, s. 37
  40. ↑ a b c d e f Umělecké památky Prahy, s. 484
  41. ↑ a b c Praha na prahu moderny, s. 93
  42. ↑ a b c Psí vycházky 4, s. 14
  43. ↑ a b c Praha moderní, s. 100
  44. ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 517

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_budov_na_Senovážném_náměstí_v_Praze&oldid=23134430“