Josef Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém politikovi z První republiky pojednává článek Josef Svoboda (poslanec).

Profesor Josef Svoboda (10. května 1920, Čáslav8. dubna 2002, Praha) byl významný český a mezinárodně uznávaný scénograf, jevištní výtvarník a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1931–1934 studoval na reálném gymnáziu v Čáslavi, vyučil se truhlářem u svého otce a pokračoval dvouletou Mistrovskou školou pro truhláře v Praze na Žižkově. Později studoval na Ústřední škole bytového průmyslu v Praze.

Od roku 1945 studoval jevištní výtvarnictví na Konzervatoři Praha a později na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (u prof. Pavla Smetany), specializaci vnitřní architektura. Školu ukončil v roku 1951.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1945 byl angažován jako šéf výpravy ve Velké opeře Divadla 5. května. Současně spolupracoval i s Divadlem satiry a se Studiem Národního divadla. Od roku 1948 působil v Národním divadle v různých funkcích:

  • 1948 jevištní výtvarník,
  • 1951 šéf umělecko-technického provozu,
  • 1966 scénický výtvarník a šéf výpravy,
  • 1970 šéfvýtvarník,
  • 1980 scénický hlavní výtvarník.

Od roku 1973 byl současně uměleckým šéfem Laterny magiky (do roku 1992).

Spolupracoval s řadou významných českých divadelních režisérů, mj. s Alfrédem Radokem, Václavem Kašlíkem, Jindřichem Honzlem, Otomarem Krejčou, Miroslavem Macháčkem, Františkem Salzerem, Karlem Jernekem a Evaldem Schormem.

Ze zahraničních režisérů a divadelních osobností se jednalo např. o sira Petera Ustinova, Leonarda Bernsteina, Friedricha Dürrenmatta, Armanda Delcampa, Johna Drextera, Laurence Oliviera aj.

Vybraná scénická provedení v českých divadlech[editovat | editovat zdroj]

Další činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 připravil společně s bratry Radokovými (Alfrédem a Emilem) v rámci Laterny magiky pro československý pavilón na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu představení a realizoval pro něj scénu (viz též promítací systém polyekran).

Od roku 1958 často hostoval v zahraničí. Jeho první zahraniční scénou byla Rusalka v Teatro la Fenice v Benátkách v režii V. Kašlíka. Pracoval také pro newyorskou Metropolitní operu (Carmen, 1972; Sicilské nešpory, 1974; Prodaná nevěsta, 1978), v Kennedyho centru ve Washingtonu, ve Slovinském národním divadle v Lublani, v Grande Opéra v Paříži (1974 Sicilské nešpory; 1976 Fantastická symfonie, v Německu na Hudebních slavnostech v Bayreuthu (1969 Bludný Holanďan; 1974 Tristan a Isolda), ve Velkém divadle v Ženevě, v Londýně (1974 Wagner: Prsten Nibelungův; Čechov: Tři sestry), v Staatsoper v Mnichově (Mozart: Kouzelná flétna), v Miláně (1988 Goethe: Faust), v Deutsche Oper v Berlíně (Hoffmannovy povídky, 1969; R. Strauss: Ariadna na Naxu, 1970; Z mrtvého domu, 1981; M. Constant: Profesor Neřád, 1985; Salome, 1990) a v Komische Oper v Berlíně (Trubadúr, 1966).

Podílel se na přípravě scény pro EXPO 67 v kanadském Montrealu (projekt Polyvize) a pro EXPO 70 v japonské Ósace.

V letech 19751980 byl technickým poradcem Velkého divadla v Ženevě.

Za život vytvořil výpravu pro více než 700 inscenací. Z toho jen pro Stavovské divadlo navrhl přibližně šedesát pět prací.[1]

Například jen scénu pro Dona Giovanniho navrhl celkem devětkrát – Ostrava 1949; ND Praha 1950, 1956, 1962, 1969, 1984; Theater am Goetheplatz v Brémách 1966; Staatsoper ve Stuttgartu 1971; Teatro Giuseppe Verdi v Trieste 1990.

Vybraná česká a světová ocenění[editovat | editovat zdroj]

Archiv Josefa Svobody[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 započala péčí o.p.s. Josef Svoboda – scénograf digitalizace rozsáhlého scénografova archivu, jejíž cílem je postupně zpřístupnit Svobodovo dílo studijním účelům nejen odborné, ale i širší veřejnosti.[3]

Film[editovat | editovat zdroj]

O Josefu Svobodovi byl v roce 2011 natočen režisérem Jakubem Hejnou dokumentární film Divadlo Svoboda.[4], [5].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kabinet pro studium českého divadla: Pražský divadelní almanach – 230 let Stavovského divadla, Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2013, str. 178, 181, ISBN 978-80-7008-293-5
  2. (anglicky) Recipients of the Golden Pen Award
  3. Josef Svoboda – scénograf, o.p.s.
  4. stránky filmu Divadlo Svoboda
  5. film Divadlo Svoboda v Česko-Slovenské filmové databázi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]