Seznam abatyší Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je úplný seznam abatyší pražského Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. První abatyší byla jmenována arcivévodkyně Marie Anna, jako poslední arcivévodkyně Marie Anunciáta.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Všechny představené ústavu byly arcivévodkyněmi habsbursko-lotrinského rodu, ať už z hlavní, uherské, těšínské nebo toskánské větve rodu.

Důvod, proč se abatyše rekrutovaly výlučně z arcivévodkyň arcidomu, spočíval ve snaze panovníků finančně a prestižně zabezpečit početné ženské potomstvo, přičemž ne všechny mladé arcivévodkyně se provdaly. S titulem a úřadem abatyší se pojila vysoká roční renta (20 000 zl.).

V historii ústavu se vyskytla dvě delší období sedisvakance, kdy ústav za neexistující (nejmenovanou) abatyši spravovala čtyřčlenná rada starších sester. Šlo o léta 1809–1836 a 1852–1876. Neobsazené bylo místo abatyše také v letech 1755–1766, kdy byl ústav již formálně zřízen, ale ještě nefungoval. I v průběhu dalších let se vyskytla kratší, někdy několikaletá období, kdy ústav šlechtičen neměl svoji představenou.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam je kompletním výčtem abatyší Tereziánského ústavu.

Od Do Titul Příčina ukončení funkce Portrét Reference
2. února 1766 1789 Arcivévodkyně Marie Anna (1738–1789), dcera císaře Františka I. Štěpána a Marie Terezie. Úmrtí
[1][2]
1791 1809 Arcivévodkyně Marie Anna (1770–1809), dcera císaře Leopolda II. a jeho ženy Marie Ludoviky Španělské. Úmrtí [3][2]
7. září 1834 27. ledna 1837 Arcivévodkyně Marie Terezie Izabela (1816–1867), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy Jindřišky Nasavsko-Weilburské. Sňatek s králem Ferdinandem II. Neapolsko-Sicilským
[4][2]
16. září 1839 13. února 1842 Arcivévodkyně Hermína Amálie (1817–1842), dcera arcivévody Josefa Rakouského, palatina uherského a jeho ženy Hermíny Anhaltské. Úmrtí
[5][2]
1844 1852 Arcivévodkyně Marie Karolína (1825–1915), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy Jindřišky Nasavsko-Weilburské. Sňatek s arcivévodou Rainierem Ferdinandem
[6][7][2]
1875 1879 Arcivévodkyně Marie Kristina (1858–1929), dcera arcivévody Karla Ferdinanda Rakouského, vévody těšínského a jeho ženy arcivévodkyně Alžběty Františky Marie. Sňatek s králem Alfonsem XII. Španělským
[6][8][9][2]
1881 1883 Arcivévodkyně Marie Antonie, princezna toskánská (1858–1883), dcera Ferdinanda IV. Toskánského a jeho ženy Anny Marie Saské. Úmrtí
[2][10]
1886 1893 Arcivévodkyně Markéta Žofie (1870–1902), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského a jeho ženy, princezny Marie Anunciáty Neapolsko-Sicilské. Sňatek s vévodou Albrechtem Württemberským
[6][11][12][2]
1893 1894 Arcivévodkyně Karolína Marie (1869–1945), dcera arcivévody Karla Salvátora Rakouského, vévody toskánského a jeho ženy Marie Imakuláty Neapolsko-Sicilské. Sňatek s knížetem Augustem Leopoldem Sasko-Kobursko-Gothajským
[6][2]
1894 1. května 1919 Arcivévodkyně Marie Anunciáta (1876–1961), dcera arcivévody Karla Ludvíka Rakouského a jeho ženy infantky Marie Terezy Portugalské. Poslední abatyše a představená ústavu,[13] instituce byla zrušena
[6][14][15][2][16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Anna (1738–1789) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j NĚMEC, Norbert. Erzherzogin Maria Annunziata (1876-1961): die unbekannte Nichte Kaiser Franz Josephs I.. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2010. Dostupné online. ISBN 9783205784562. (německy) 
  3. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Anna (1770–1809) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Theresia (Königin beider Sicilien) – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ BLKÖ:Habsburg, Hermine Amalie Marie – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Czech Eccleastical [online]. 18. února 1916 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ BLKÖ:Habsburg, Maria Karolina – Wikisource [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ SOJKA, Jaroslav a kol.; −, −. Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby: [1. června - 9. září 2012, Královský letohrádek a Císařská konírna]. 1. vyd. Praha: Správa Pražského hradu, 2012. 351 s. ISBN 978-80-86161-74-7. S. 62–65. Katalog výstavy −. 
  14. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ NĚMEC, Norbert. Erzherzogin Maria Annunziata (1876-1961): die unbekannte Nichte Kaiser Franz Josephs I.. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2010. Dostupné online. ISBN 9783205784562. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽÁKOVÁ, Michaela. Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě. Praha, 2019. 438 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav světových dějin. Vedoucí práce Jan Županič. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_abatyší_Tereziánského_ústavu_šlechtičen_v_Praze&oldid=21549277“