SMS Wien
Nákres třídy Monarch |
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Typ: | predreadnought |
| Třída | třída Monarch |
| Jméno podle: | město Vídeň |
| Zahájení stavby: | 16. února 1893 |
| Spuštěna na vodu: | 6. července 1895 |
| Uvedena do služby: | 13. května 1897 |
| Osud: | potopen 10. prosince 1917 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5 600 t |
| Délka: | 93,3 m |
| Šířka: | 17 m |
| Ponor: | 6,4 m |
| Pohon: | dva třívalcové trojčité expanzní stroje 5 880 kW |
| Rychlost: | 17,4 uzlu |
| Dosah: | 3 000 mil (akční rádius) |
| Posádka: | 441 |
| Pancíř | paluba 60 mm boky až 270 mm velitelská věž 200 mm |
| Výzbroj: | 4× 240 mm (2×2) 6× 150 mm 12× 47 mm 2× 37 mm 2× torpédomet |
SMS Wien byl predreadnought Rakousko-uherského námořnictva, často pro svůj malý výtlak klasifikován i jako pobřežní obrněná loď.
Obsah |
[editovat] Stavba
Byl postaven loděnicí Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Kýl lodi, pojmenované po rakousko-uherské metropoli, byl založen 16. února 1893. O dva roky později byl trup lodi spuštěn na vodu a 13. května 1897 byl Wien zařazen do operační služby.
[editovat] Konstrukce
Hlavní výzbroj lodi tvořily čtyři 240mm kanóny ve dvou dvoudělových věžích. Dalších šest 150mm kanónů pak bylo umístěno v jednopatrové kasematě, chráněné 80mm pancířem. Loď také nesla šestnáct kanónů menších ráží a dva pevné torpédomety. Trup byl vybaven klounem.
[editovat] Operační služba
Wien byl nasazen v bojích první světové války, sloužil ale spíše v druhé linii. Dne 10. prosince 1917 pronikl do Terstu italský torpédový člun MAS 9, jehož kapitánem byl Luigi Rizzo a zasáhl Wien dvěma torpédy.[1] Při potopení lodi zemřelo 46 mužů a 17 jich bylo zraněno. Jedním z námořníků, kteří potopení lodi přežili, byl i pozdější československý režisér Jan Sviták.[2]
[editovat] Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. (česky)
[editovat] Reference
- ↑ TŘÍDA MONARCH [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné online.
- ↑ MOTL, Stanislav. Jan Sviták [online]. Reflex, [cit. 2009-08-25]. Dostupné online.
|
|||||