SMS Erzherzog Albrecht (1872)
 SMS Erzherzog Albrechtf před spuštěním na vodu | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | kasematová obrněná loď |
| Uživatelé | Rakousko-uherské námořnictvo |
| Jméno podle | Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský |
| Zahájení stavby | 1. června 1870 |
| Spuštěna na vodu | 24. dubna 1872 |
| Uvedena do služby | červen 1874 |
| Osud | vyřazena |
| Předchůdce | Custozza |
| Následovník | třída Kaiser Max |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 5980 t[1] |
| Délka | 89,69 m (max.) |
| Šířka | 17,15 m |
| Ponor | 6,72 m |
| Pohon | 8 kotlů, 1 parní stroj 3969 ihp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 12,84 uzlu |
| Posádka | 540 |
| Pancíř | 203mm boky 177mm kasematy |
| Výzbroj | 8× 240mm kanón 6× 90mm kanón |
SMS Erzherzog Albrecht byla kasematová obrněná loď Rakousko-uherského námořnictva. Ve službě byla v letech 1874–1908. Následně byla využívána jako pomocné plavidlo. Roku 1920 byla v rámci reparací předána Itálii.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Inženýr Josef von Romako při návrhu tohoto plavidla aplikoval zkušenosti z bitvy u Visu. Postavila jej loděnice Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Kýl lodi byl založen 1. června 1870, trup lodi byl spuštěn na vodu 24. dubna 1872 a hotová bitevní loď byla do služby přijata v červnu 1874.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Plavidlo bylo vyzbrojeno osmi 24cm kanóny Krupp L/22 a šesti 9cm kanóny Krupp L/24 BL. Děla byla umístěna v dvoupatrové pancéřované kasematě, přičemž část jich mohla střílet směrem vpřed. Trup plavidla byl navíc opatřen klounem. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a jeden dvouválcový horizontální parní stroj o výkonu 3969 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 12,84 uzlu.[1] Dosah byl 2300 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]V 80. letech 19. století výzbroj posílily dva 66mm kanóny a čtyři 350mm torpédomety. V roce 1892 byly instalovány ještě čtyři 47mm kanóny, pět revolverových 47mm kanónů a dva pětihlavňové 25mm kanóny Nordenfeldt. Zároveň původní jeden komín nahradily dva nižší.[2]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Plavidlo bylo ve službě v letech 1874–1908. Roku 1908 bylo vyřazeno z první linie a využíváno ve výcviku dělostřelců pod novým jménem SMS Feuerspeier. Od roku 1915 sloužilo jako plovoucí kasárna. Po válce bylo v rámci reparací předáno Itálii a přejmenováno na Buttafuoco. Později bylo sešrotováno.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 331.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Erzherzog Albrecht (1872) na Wikimedia Commons
