Rytmická kytara
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako rytmická kytara (též doprovodná kytara) se označuje způsob použití kytary jako rytmického nástroje, který udává zejména tempo a rytmus (dobu), ale také harmonii či akcent (důraz) dané skladby.
Je tedy část rytmické sekce. Používala se například ve 40. letech 20. století v big bandu. V současnosti se nejčastěji používá v akustické hudbě, country, blues, rocku, rock and rollu, aj.
Spolu s baskytarou a bicími vytváří hudební základ pro sólovou kytaru a zpěv.