Rudolf Schindler
| arch. Rudolf Schindler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. dubna 1874 Brno |
| Úmrtí | 9. srpna 1934 (ve věku 60 let) Karlovy Vary |
| Povolání | úředník |
| Funkce | předseda (1906–1908) místopředseda (1914–1926) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Schindler (14. dubna 1874 Brno[1] – 9. srpna 1934 Karlovy Vary) byl český sportovní funkcionář a průkopník těžké atletiky v českých zemích a v Československu.
Sportovní začátky[editovat | editovat zdroj]
Sportu se věnoval od roku 1894 a jako většina jeho sportovních vrstevníků byl i on sportovcem všestranným, hlavně se věnoval cyklistice, lehké a později také těžké atletice. Roku 1899 se stal členem AC Sparta Praha, byl spolupracovníkem Václava Rudla a jeho bratří. Po řadu let byl místopředsedou klubu, později též jeho zástupcem v České atletické amatérské unii. Roku 1905 byl zvolen čestným kapitánem klubu za úspěšnou a záslužnou činnost. V následujícím roce byl zvolen předsedou Č.A.A.U., jímž zůstal i v létech 1907 a 1908. Řádná valná hromada Č.A.A.U mu 12. října 1908 udělila s ohledem na tuto záslužnou činnost čestné členství.
Aktivity v Československu[editovat | editovat zdroj]
Od této doby se věnoval výhradně těžké atletice. Připravil nový těžkoatletický svaz, který vznikl v roce 1910 pod názvem „Ústřední svaz těžké atletiky“. Arch. Schindler byl zvolen jeho prvním předsedou a zůstal jím až do převratu roku 1918. Kromě toho byl 1910 a 1911 předsedou K.A.Žižka v Praze. Po převratu došlo k fúzi obou v podstatě znepřátelených těžkoatletických svazů, totiž Č.S.A. a Ú.S.T.A. a na jeho popud vznikl roku 1920 nový celostátní svaz, nazvaný „Československý svaz těžké atletiky“. Byl rovněž zvolen jeho prvním předsedou a roku 1923 pak čestným předsedou, jímž zůstal až do svého skonu. Vedle toho byl čestným členem Severočeské župy a celé řady těžkoatletických klubů.
Aktivity na mezinárodním poli těžké atletiky[editovat | editovat zdroj]
Rudolf Schindler byl rovněž dobrým reprezentantem československé těžké atletiky v zahraničí. Zvláště v Rakousku a Německu měl mezi starší sportovní generací četné přátelé. Rakouský, francouzský, maďarský, švédský a německý svaz mu věnovaly svá vyznamenání.
Dvanáct let (1914–1926) zasedal jako místopředseda v Českém a později v Československém olympijském výboru, kde velmi platně působil v oboru těžké atletiky. V roce 1912 byl vůdcem naší výpravy na OH ve Stockholmu a položil tam základy mezinárodní zápasnické federace.
Arch. Rudolf Schindler dokázal uhájit samostatnou účast pro české sportovce i po letních olympijských hrách v roce 1912 (Stockholm), přestože zástupci Rakouského svazu těžké atletiky vyvíjeli velký tlak k zařazení naší těžké atletiky do výpravy rakouské. Roku 1913 byl svolán první kongres mezinárodní federace do Berlína, jehož se jako předseda ÚSTA zúčastnil a docílil našeho definitivního přijetí, když prosadil zásadu sdružování národních svazů.
Poslední rozloučení[editovat | editovat zdroj]
Dne 14. října 1934 uspořádal Český svaz těžké atletiky na počest zesnulého panychidu, na níž předseda Československého olympijského výboru prof. Dr. J. Gruss učinil projev, v němž znovu zhodnotil dílo i osobní vlastnosti arch. Rudolfa Schindlera.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika 17082, sn. 236 [online]. MZA [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- OKTÁBEC, Josef. 70 zápasnických let. Praha: STN, 1965. 79 s.
- Sto zápasnických let. 1. vyd. Praha: Svaz zápasu ČR, 1995. 171 s.