Rozpuk jízlivý
Rozpuk jízlivý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Cicuta virosa L. |
Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) je jediný druh rodu rozpuk (Cicuta) z čeledi miříkovitých. Je to prudce jedovatá rostlina. Přirozeně se vyskytuje ve střední a severní Evropě, severní Asii a na severozápadě Ameriky.
Obsah |
Alternativní názvy [editovat]
Lidové: rozpuka, ropuka
Vzhled [editovat]
Statná, 30-150 cm vysoká vytrvalá bylina vytvářející duté přehrádkované oddenky. Voní podobně jako petržel. Lodyha je větvená, trubkovitá a jemně rýhovaná.
Listy jsou 2x-3x zpeřené, lístky jsou malé, kopinaté a ostře zubaté.
Kvete od července do srpna. Květy jsou uspořádány v řídkých okolících složených z 8-12 okolíčků.
Plody jsou okrouhlé, hnědavě žluté a tmavohnědě pruhované.
Stanoviště [editovat]
Vyhledává vlhká stanoviště - mokřady či příkopy.
Obsahové látky [editovat]
Celá rostlina obsahuje cikutoxin, cikutol a směs alkaloidů. Největší koncentrace těchto nebezpečných látek je v oddenku.
Otravy [editovat]
K otravě dochází nejčastěji záměnou nasládle chutnajícího oddenku za kořen petržele, nebo použití listí rozpuku místo listí petržele, celeru nebo pastináku. Oběťmi jsou nejčastěji děti. Smrtelnou dávkou jsou již 2 gramy kořene (oddenku).
Hlavní jedovatou látkou je cikulotoxin, vyvolávající křeče a působící na CNS. Otrava nastupuje velice rychle, často se první příznaky objeví již po několika minutách. Objevují se pálivá bolest v ústech a hrdle a zvracení, následně křeče a srdeční a dýchací obtíže a smrt.
V případě otravy je nutný okamžitý převoz do nemocnice. U silnějších otrav je prognóza špatná i při maximální lékařské pomoci.
Využití [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, 2004 (ISBN 80-242-1156-4)