Robert Hossein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Hossein
alt =
Rodné jméno Robert Hosseinoff
Narození 30. prosince 1927 (86 let)
Francie, Paříž
Aktivní roky 1942 - dosud
Manžel/ka Marina Vlady (1955-1959)
Caroline Eliacheff (1963-?)
Candice Patou (1976 - dosud)
Rodiče André Hossein
César
Za nejlepší adaptaci a dialog v Bídnících

Robert Hossein, vlastním jménem Robert Hosseinhoff, (* 30. prosince 1927 v Paříži, Francie) je francouzský filmový a divadelní režisér, herec a scenárista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Syn ázerbájdžánského skladatele André Hosseina a komediální herečky, původem z Kyjeva (Ukrajina). Robert Hossein začal navštěvovat velmi brzy divadelní kurzy, především u Reného Simona a Tani Balachové. Získal svůj první úspěch ve věku 19 let v jedné z rolí ve hře Les Voyous (Lupiči). Dále si zahrál v inscenacích Docteur Jekyll et Mister Hyde, La Chair de l'orchidée - podle Jamese Hadley Chase - nebo v Homme traqué (Pronásledovaný muž) - podle Francise Carca. Svou filmovou kariéru počal v roce 1948 v Le Diable Boiteux od Sacha Guitry, kde si zahrál malou roli jako komparzista. Jeho kariéra vrcholí ve filmu Julese Dassina, Du Rififi chez les hommes (kde si zahrál s Brigitte Bardot) a ve filmu Madame Sans Gêne (zde se Sophií Loren).

V roce 1955 režíroval svůj první film Les Salauds vont en enfer (Bastardi jdou do pekla), kde si rovněž zahrál, a to po boku své skutečné ženy, Mariny Vlady. Film nebyl nijak zvlášť kvalitní, ale právě díky sňatku, který těsně před jeho natáčením uzavřel, se stal mediálně sledovanou záležitostí. Po filmu Pardonnez nos offenses (Odpusťte naše dluhy), režíroval v roce 1956 a Toi le venin (Ty - jedovatče), se konečně v roce 1964 objevil v roli romantického hrdiny, ztělesňující Joffreye de Peyraca v snímku Angelique Marquise des Anges (Angelika, markýza andělů) a posléze v intimnější roli ve filmu La Musica (Hudba) - podle Marguerite Durasové - v roce 1967. V roce 1968 obsadil Michèle Mercier, svoji partnerku z Angeliky do filmu Une corde, un colt. Jedná se o francouzský western, který sám nejen režíroval, ale si v něm i zahrál.

V roce 1970 si vzal na starost populární divadlo v Remeši a pokoušel se o divadlo jako o opravdové kinematografické představení. Po svém návratu do Paříže vytvořil sérii velkých představení v Palais des Sports a v Palais des Congrès, kde publikum zaujal rolí v Le Cuirassé Potemkine, Notre-Dame de Paris nebo v díle Danton et Robespierre. Muzikál Bídníci v Hosseinově režii dosáhl velkého úspěchu a byl reprízován na Broadwayi.

23. prosince 1955 se oženil s Marinou Vlady, později se s ní rozvedl, aby se 7. června 1962 mohl znovuoženit s Carolinne Eliacheff (tehdy pátnáctiletou dcerou Francoise Girou). Ani druhé manželství mu nevydrželo a 28. června 1976 si vzal Candice Patou. V letech 1973 - 1974 byl zasnouben s Michele Watrin, která ale roku 1974 zemřela při autonehodě.

Má celkem čtyři syny: Nicolase, Juliena, Igora a Aarona. Aaron, kterého má z druhého manželství s Caroline Eliacheff, je rabínem a vyučuje náboženství ve Štrasburku.

V roce 1979 se podílel na díle Dieu existe? Oui (Existuje Bůh? Ano.). Od roku 2000 byl osm let ředitelem divadla Marigny. Roku 2007 představil dílo N'ayez pas peur (Nemějte strach) o životě papeže Jana Pavla II. Ve věku 40 let se nechal pokřtít jako katolík.

V roce 2009 natočil film s J.-P. Belmondem Un homme et son chien (Muž a jeho pes) režiséra Francise Hustera.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1948 Les Souvenirs ne sont pas à vendre, režie Robert Hennion
  • 1948 Le Diable boiteux, režie Sacha Guitry
  • 1948 Aux yeux du souvenir, režie Jean Delannoy
  • 1949 Maya, režie Raymond Bernard
  • 1954 Quai des blondes, de Paul Cadéac
  • 1955 Série noire, režie Pierre Foucaud
  • 1955 Du rififi chez les hommes, režie Jules Dassin
  • 1956 Les salauds vont en enfer, režie Robert Hossein podle Frédéric Dard
  • 1956 Pardonnez nos offenses, režie Robert Hossein
  • 1956 Crime et châtiment, režie Georges Lampin
  • 1957 Sait-on jamais..., režie Roger Vadim
  • 1957 Méfiez-vous fillettes, režie Yves Allégret
  • 1958 La Liberté surveillée, režie Henri Aisner a Vladimír Vlcek
  • 1959 Toi, le venin, režie Robert Hossein podle Frédéric Dard
  • 1959 La Sentence, režie Jean Valère
  • 1959 Les Scélérats, režie Robert Hossein
  • 1959 Des femmes disparaissent, režie Édouard Molinaro
  • 1959 Du rififi chez les femmes, režie Alex Joffé
  • 1959 La Nuit des espions, režie Robert Hossein
  • 1960 La Menace, režie Gérard Oury
  • 1960 Les Canailles, režie Maurice Labro
  • 1961 Le Jeu de la vérité, režie Robert Hossein
  • 1961 Le Goût de la violence, režie Robert Hossein
  • 1962 Pourquoi Paris?, režie Denys de La Patellière
  • 1962 Les Petits Matins, režie Jacqueline Audry
  • 1962 Le Monte-Charge, režie Marcel Bluwal
  • 1962 Madame Sans-Gêne, režie Christian-Jaque
  • 1962 Le Repos du guerrier, režie Roger Vadim
  • 1963 Commissaire mène l'enquête (část Pour qui sonne le...), režie Fabien Collin
  • 1963 Chair de poule, režie Julien Duvivier
  • 1963 Le Meurtrier, režie Claude Autant-Lara
  • 1963 Le Vice et la vertu, režie Roger Vadim
  • 1963 Les Grands Chemins, režie Christian Marquand
  • 1964 La Mort d'un tueur, režie Robert Hossein
  • 1964 Banco à Bangkok pour OSS 117, režie André Hunebelle
  • 1964 Les Yeux cernés, režie Robert Hossein
  • 1964 Angélique marquise des anges, režie Bernard Borderie
  • 1965 Le Vampire de Düsseldorf, režie Robert Hossein
  • 1965 Guerre secrète (The Dirty Game), režie Christian-Jaque, Werner Klingler,
  • 1965 La Fabuleuse Aventure de Marco Polo, režie Denys de La Patellière a Noël Howard
  • 1965 Le Tonnerre de Dieu, režie Denys de La Patellière
  • 1966 La Seconde vérité, režie Christian-Jaque
  • 1966 Mademoiselle de Maupin (Madamigella di Maupin), režie Mauro Bolognini
  • 1966 La Longue Marche, režie Alexandre Astruc
  • 1966 Angélique et le roy, režie Bernard Borderie
  • 1966 Brigade antigangs, režie Bernard Borderie
  • 1967 Lamiel, režie Jean Aurel
  • 1967 L'Homme qui trahit la mafia, režie Charles Gérard
  • 1967 La Musica, režie Marguerite Duras a Paul Seban
  • 1967 J'ai tué Raspoutine, režie Robert Hossein
  • 1967 Indomptable Angélique, režie Bernard Borderie
  • 1968 La Petite vertu, režie Serge Korber
  • 1968 Maldonne, režie Sergio Gobbi
  • 1968 La Leçon particulière, režie Michel Boisrond
  • 1968 La Femme écarlate, režie Jean Valère
  • 1968 Angélique et le sultan, režie Bernard Borderie
  • 1968 Pas de roses pour OSS 117, režie Renzo Cerrato, Jean-Pierre Desagnat a André
  • 1969 Le Temps des loups, režie Sergio Gobbi
  • 1969 Les Conspirateurs (Nell'anno del Signore), režie Luigi Magni
  • 1969 Les Libertines (Las Bellas), režie Pierre Chenal
  • 1969 La Bataille de El Alamein (La Battaglia di El Alamein), režie Giorgio Ferroni
  • 1969 Une corde, un Colt, režie Robert Hossein
  • 1969 La Vie, l'Amour, la Mort, režie Claude Lelouch
  • 1969 Le Voleur de crimes, režie Nadine Trintignant
  • 1969 Sept hommes pour Tobrouk (La Battaglia del deserto), režie Mino Loy
  • 1970 Point de chute, režie Robert Hossein
  • 1971 Le Juge, režie Federico Chentrens a Jean Girault
  • 1971 La Part des lions, režie Jean Larriaga
  • 1971 Le Casse, režie Henri Verneuil
  • 1972 Hellé, režie Roger Vadim
  • 1972 Un meurtre est un meurtre, režie Étienne Périer
  • 1973 Don Juan 73 ou Si Don Juan était une femme..., režie Roger Vadim
  • 1973 Un officier de police sans importance, režie Jean Larriaga
  • 1973 Prêtres interdits, režie Denys de La Patellière
  • 1974 Le Protecteur, režie Roger Hanin
  • 1975 Le Faux-cul, režie Roger Hanin
  • 1978 L'Amant de poche, režie Bernard Queysanne
  • 1979 Démons de midi, režie Christian Paureilhe
  • 1981 Les Uns et les Autres, režie Claude Lelouch
  • 1981 Le Professionnel, režie Georges Lautner
  • 1982 Les Misérables, režie Robert Hossein
  • 1982 Le Grand pardon, režie Alexandre Arcady
  • 1983 Surprise Party, režie Roger Vadim
  • 1983 Les Uns et les Autres, režie Claude Lelouch (TV seriál)
  • 1986 Le Caviar rouge, režie Robert Hossein
  • 1986 Un homme et une femme: vingt ans déjà, režie Claude Lelouch
  • 1987 Lévy et Goliath, režie Gérard Oury
  • 1989 Les Enfants du désordre, režie Yannick Bellon
  • 1992 L'Inconnu dans la maison, režie Georges Lautner
  • 1994 L'Affaire, režie Sergio Gobbi
  • 1995 Les Misérables, režie Claude Lelouch
  • 1997 M.D.C. - Maschera di cera, režie Sergio Stivaletti
  • 1999 Vénus beauté (institut), režie Tonie Marshall
  • 2003 San-Antonio (San Antonio), režie Frédéric Auburtin
  • 2006 La Disparue de Deauville, režie Sophie Marceau
  • 2009 Un homme et son chien, režie Francis Huster

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1973 Vogue la galère, režie Raymond Rouleau
  • 1974 Le Tour d'écrou, režie Raymond Rouleau
  • 1978 Emmenez-moi au théâtre: Pas d'orchidées pour Miss Blandisch, režie Claude Barma
  • 1988 La Croisade des enfants, režie Serge Moati
  • 2005 Le Juge, de Vincenzo Marano
  • 2006 Petits meurtres en famille, režie Edwin Baily
  • 2008 Vénus et Apollon, režie Pascal Lahmani

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]