Reinkarnační terapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Reinkarnační terapie je formou regresní terapie, tj. vyhledává staré zasuté vzpomínky s cílem objevit příčiny stávajících duševních poruch, tj. neuróz a psychóz, někdy i tělesných potíží. Pacient si má uvědomit spojitost mezi aktuálními poruchami a minulými traumatickými událostmi a tím poruchy zneutralizovat. Na rozdíl od běžné psychoanalýzy předpokládá reinkarnační terapie, že člověk prožívá více tělesných existencí (vtělení, inkarnací). Ty se podle ní promítají do stávající inkarnace.

Reinkarnační terapie není běžnou lékařsky a vědecky uznávanou metodou a je dokonce často označována za nebezpečnou[1].

Základy[editovat | editovat zdroj]

Reinkarnační terapie se zakládá na práci s podvědomím. Pacient a terapeut při tom prozkoumají příčiny krizí, problémů a omezení a pokoušejí se tímto způsobem přivodit osvobození od starých a překážejících problémů.

Reinkarnační terapie vychází z toho, že problémy spočívají v zkušenostech jak v stávajícím, tak v minulých tělesných životech. Základním bodem je, že se člověk skládá jak z hmotného těla, tak z nehmotné části, které se říkává „duše“. Dalším východiskem reinkarnační terapie je, že ta nehmotná složka, neboli duše, přežije tělesnou smrt a přechází do jiných hmotných těl (viz reinkarnace), aby se touto cestou vyvíjela dále. Veškeré zkušenosti se ukládají do pamětí a promítají se do pozdějších tělesných existencí, což podle zkušeností reinkarnačních terapeutů vysvětluje, proč nás například pronásledují určité obavy či zábrany, aniž bychom viděli nějaký důvod, anebo proč se v určitých situacích cítíme ohrožení, i když nám fakticky žádné nebezpečí nehrozí.

Trauma a karma[editovat | editovat zdroj]

Podle názoru reinkarnační terapie je člověk ve velké míře ovlivněn traumatickými, tj. duši ranícími, zkušenostmi, k němž došlo v minulosti (buďto ve stávajícím anebo dřívějších životech). Projevují se ve stávající tělesné existenci neurózami a psychózami, kteréžto pojmy zahrnují v podstatě všechno, co nám život ztěžuje a omezuje, a velice často ani netušíme, kde to má svoje kořeny, např. strachy, nutkavé návyky apod.

Prvním sloupem reinkarnační terapie je vyhledat dané případy, tj. zpřístupnit vzpomínky na ony traumatické události, a objasnit, za jakých okolností a z jakého důvodu k traumatu došlo.

Zde se uplatní druhá složka této terapie, tj. karma. Podle toho se trauma rozumí jako následek nějakého našeho činu, který byl někomu jinému na škodu a má tím zároveň dopad na nás samé.

Třetím sloupem reinkarnační terapie je přivést pacienta k tomu, aby si uvědomil, že nese sám část zodpovědnosti za to, co se mu kdysi přihodilo a způsobilo mu danou potíž. Podle zkušeností reinkarnační terapie trauma a jeho následky přestanou působit, jakmile pacient dojde poznání o spojitosti mezi událostí, neboli traumatem, a jeho vlastním přičiněním.

Regrese[editovat | editovat zdroj]

Regresí (z latiny regredi ‚vrátit se‘) se rozumí vyhledání starých vzpomínek a odkrytí událostí přivodivších dané trauma. Tento terapeutický postup je používán i v klasické psychoterapii, např. psychoanalýze. Aby se ty vzpomínky zpřístupnily, nabízejí se různé postupy, např.:

  • hypnóza;
  • relaxační cvičení (autogenní trénink);
  • volná asociace, při níž člověk „od plic“ vypovídá, co ho spontánně k danému problému napadne.

Mnoho terapeutů zahájí regresi tím, že nejprve procházejí mládí pacienta, aby se zjistilo, jestli se nenachází tam příčina daného problému, a vstoupí až potom do minulých inkarnací. Jedno sezení trvává několik hodin.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Pro mnohé je tato forma terapie kontroverzní, jelikož obsahuje ideologii či východní náboženské představy a její tvrzení a hypotézy nelze dokázat. Důkazy o existenci reinkarnace nejsou. Rovněž nelze dokázat, zdali vzpomínky, které se při terapii vynoří, jsou autentické, anebo nikoliv.

Dle průzkumu, který mezi 101 náhodně vybranými odborníky APA provedl John Norcross, jde o zcela zdiskreditovanou metodu léčby.[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dethlefsen, Thorwald: Osud jako šance. Vyd. 1. Knižní klub, Praha 2004. ISBN 80-242-1256-0
  • Dethlefsen, Thorwald: Reinkarnace : zážitky z minulých životů a jejich léčivé účinky. Pragma, Praha 2001. ISBN 80-7205-771-5
  • Dethlefsen, Thorwald: Znovuzrození : setkání s lidmi, kteří vyprávějí o svých minulých životech. Pragma, Praha 1997. ISBN 80-7205-431-7
  • Foučková, Marta: Jsem. Praha 1996. ISBN 80-902177-0-2
  • Foučková, Marta: Já jsem. Praha 1997. ISBN 80-902177-1-0
  • Wiesendanger, Harald: Zurück in frühere Leben. Möglichkeiten der Reinkarnationstherapie. Lea-Verlag, Schönbrunn ²2003. ISBN 3-930147-14-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-2-2002.pdf
  2. NORCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 517-518. Dostupné online. ISSN 0735-7028. DOI:10.1037/0735-7028.37.5.515.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]