Recyklace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Symbol recyklace

Recyklace je proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. V procesu recyklace tedy jde o opakované (cyklické) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, odtud pak název tohoto procesu. V tomto procesu je vždy recyklovaný materiál cíleně přetvářen z ve výrobě jinak dále nepoužitelného odpadu na (druhotnou) vstupní surovinu, která je použitelná při další výrobě. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelnéneobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Hlavní přínosy recyklace jsou snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na skládku a celkové šetření životního prostředí.

Přes nárůst recyklace se světová spotřeba materiálu zvyšuje[1] a nejedná se tak o udržitelný rozvoj.

Dělení

Fotografie propagující sběr kovů k recyklaci během druhé světové války (foto: Ann Rosener)

Recyklace se dělí na přímou a nepřímou:

  • Přímá recyklace znamená znovuvyužití věci bez další úpravy (typickou přímou recyklací je znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště).
  • Nepřímá recyklace zahrnuje znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu (typicky použití sběrového papíru při výrobě nového).

Definice

Směrnice Evropské unie č. 98/2008 (ES) v článku 3 definuje pojem recyklace jako:

jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál.

Evropský parlament, Směrnice ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic

Recyklovatelné materiály

Kontejnery na tříděný odpad v Polsku
Kontejner na separaci skleněných obalů

V případě některých materiálů není možné další plnohodnotné využití recyklovaného odpadu (například nápojové kartony ad.), v takovém případě se používá přejatý termín downcycling.

U řady kovů je naopak recyklace vysoce konkurenceschopná vůči primárnímu zpracování kovů (např. u mědi, železa či hliníku, u olova je recyklace zdrojem zhruba poloviny zpracovávaného kovu). Také v případě PET, papíruskla je separace a recyklace technologicky dobře zvládnuta a ekonomicky i environmentálně výhodná.

Vytřídění odpadu

Aby mohl být odpad recyklován, musí být roztříděn podle druhu materiálu. To mnohdy značně zvyšuje náklady. Nejvýhodnější je, když odpad třídí přímo domácnosti či firmy, při ukládání do rozlišených nádob. V České republice se třídí hlavně kovy, papír (modrý kontejner), sklo (bílý kontejner pro bílé sklo, zelený pro barevné) a plasty (žlutý kontejner). Kovy (železo, hliník či měď) se vykupují v síti firem specializujících se na zpracování kovů. V poslední době byl také zprovozněn systém zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení (televize, ledničky, mobilní telefony atd.), které specializované firmy rozebírají a recyklují řadu jejich komponentů (plasty, kovy aj.). V ulicích se také objevují oranžové kontejnery, které slouží ke sběru nápojových kartonů.

Pro usnadnění třídění odpadu bývají zejména na plastových výrobcích a obalech uvedeny recyklační symboly.

Recyklace v Česku

Související informace naleznete také v článku Odpad v Česku.

Míra recyklace odpadů se v Česku každoročně zvyšuje, míra třídení je v porovnání roků 2000 a 2016 čtyřnásobná. Podle zjištění Eurostatu se Česko v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů řadilo v roce 2015 na šesté místo v Evropské unii.[2] V Česku se nachází přes 307 000 barevných nádob na třídění, recyklovací místa jsou v 6100 obcích, průměrná docházková vzdálenost k recyklační nádobě je necelých 100 metrů (2016).[3][4] Třídí zde přibližně 70 % občanů, nejčastěji se recykluje papír (2015).[2] Vytřídí se 2/3 celkového odpadu (2016).[5]

Celý trh recyklace zastřešuje společnost EKO-NOM, ta má monopol v obchodování s informacemi o svozu a recyklaci obalů. Zajišťuje třídění a recyklaci obalů pro firmy prodávajících balené zboží.[2] Se sběrem dat o vyprodukovaném komunálním odpadu primárně zabývají dvě organizace. Předně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Český statistický úřad (ČSÚ).[6]

Recyklační nádoby

     Modrá – papír
     Oranžová/oranžovo černá – karton
     Zelená – sklo
     Žlutá – plast
     Hnědá – bioodpad
     Červená – nebezpečný odpad
     Bílá – bílé sklo
     Šedá – hliník (kovové obaly)
     Černá – směsný odpad (nejedná se o recyklaci)

Galerie

Reference

  1. https://techxplore.com/news/2017-01-evidence-reduction-world-consumption-materials.html - Researchers find no evidence of an overall reduction in the world's consumption of materials
  2. a b c 42 kilogramů vytříděného odpadu na hlavu. Češi jsou v recyklaci na evropské špičce. Aktuálně.cz. 2016-05-12. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  3. Má to smysl, třídím odpad!. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  4. Češi jsou hned po Belgičanech nejlepší ve třídění odpadu. Deník.cz. 2017-05-11. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  5. Historie recyklace odpadu: Kde a kdy to celé začalo? [online]. siegl.cz, 2017 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  6. Statistika nuda je [online]. trideniodpadu.cz [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy