Raimund Dreyschock
| Raimund Dreyschock | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 30. srpna 1824 Žáky |
| Úmrtí | 6. února 1869 (ve věku 44 let) Lipsko |
| Povolání | houslista |
| Nástroje | housle |
| Manžel(ka) | Elisabeth Dreyschock |
| Děti | Felix Dreyschock |
| Příbuzní | Alexander Dreyschock (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raimund Dreyshock (20. srpna 1824[1], Žáky u Kutné Hory - 6. února 1869, Stötteritz u Lipska) byl německo-český houslista a skladatel.
život[editovat | editovat zdroj]
Otec Raimunda Dreyschocka byl hudbymilovný vysoký úředník ve státní správě. Ten Raimunda, podobně jako jeho staršího bratra Alexandra (1818–1869) vedl k hudbě.
V jedenácti letech ho poslal ke studiu na Pražskou konzervatoř, kde se jeho učitelem hry na housle stal Friedrich Wilhelm Pixis (1785–1842). Po dokončení studií doprovázel bratra Alexandra na některých jeho koncertních turné.
V roce 1845 odešel do Lipska, kde se stal členem orchsestru Gewandhausu.[2] Po odchodu Josepha Joachima (1831-1907) z orchestru v roce 1850, získal Raimund místo druhého koncertního mistra po Ferdinandu Davidovi (1810-1873).
Kromě toho se stal také učitelem hry na housle na Lipské konzervatoři, kde mezi jeho studenty patřili George Japha (1834-1892), Oskar Rieding (1846-1916) a Henry Schradieck (1846-1918).
V roce 1851 se Raiumd Dreyschock oženil s altistkou Elisabeth rozenou Nosé (1834–1911) z Kolína nad Rýnem, která studovala v Lipsku. Pár žil na několika adresách v Lipsku. V roce 1860 se jim narodil syn Felix (1860–1906), který se později stal klavíristou.
V roce 1867 si Elisabeth Dreyschocková ve svém bytě otevřela „Gesanglehr-Institut“ (Ústav výuky zpěvu).
Počátkem roku 1868 musel Raymund Dreyschock pro nemoc zanechat své umělecké činnosti. [2] Zemřel v únoru následujícího roku. Protože je Stötteritz v literatuře důsledně uváděn jako místo úmrtí, lze předpokládat, že svůj poslední čas strávil v Güntzově soukromém ústavu v Thonbergu u Stötteritze. Jeho vdova se se synem přestěhovala do Berlína.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Raimund Dreyschock byl v omezené míře aktivní i jako skladatel. Knihovna Berlínské univerzity umění uchovává 31 notových rukopisů, včetně sólové, komorní a orchestrální hudby. Jeho spis Introduction et Variations brillantes pro housle, orchestr a klavír vyšel tiskem.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- A. Ehrlich: Raimund Dreyschock. In: Berühmte Geiger der Vergangenheit und Gegenwart. A.H. Payne, Leipzig 1893, S. 51–52 (Digitalisat in der Google-Buchsuche).
- Willy Kahl, Axel Beer: Dreyschock, Felix Raimund. In: Ludwig Finscher (Hrsg.): Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Zweite Ausgabe, Personenteil, Band 5 (Covell – Dzurov). Bärenreiter/Metzler, Kassel u. a. 2001, ISBN 3-7618-1115-2 (Online-Ausgabe, für Vollzugriff Abonnement erforderlich)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raimund Dreyschock na Wikimedia Commons - Elisabeth Th. Hilscher, Christian Fastl: Dreyschock, Brüder. In: Oesterreichisches Musiklexikon. Online-Ausgabe, Wien 2002 ff., ISBN 3-7001-3077-5; Druckausgabe: Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2002, ISBN 3-7001-3043-0
- Raimund Dreyschock in der Deutschen Biographie
- Noten und Audiodateien von Raimund Dreyschock im International Music Score Library Project
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raimund Dreyschock na německé Wikipedii.
