Racek tříprstý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Racek tříprstý |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Dospělý racek tříprstý v letu.
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Rissa tridactyla (Linné, 1758) |
||||||||||||||||
 Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
|
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
R. t. tridactyla - sever Atlantského oceánu |
Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je středně velký mořský pták z čeledi rackovitých.
Racek tříprstý je mírně větší než jeho hojnější příbuzný racek chechtavý, dorůstá přibližně 40 cm, váží 300 - 525 g a v rozpětí křídel má 90 - 100 cm. Je převážně bílý s šedým hřbetem a křídly, která mají výrazné tmavé konce, tmavými končetinami a žlutým zobákem. Přes zimu se u něho objevuje výrazný tmavošedý pruh za okem.
Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavou špičku ocasu, výrazné černé opeření na křídlech a na krku, dva tmavé pruhy na hlavě a tmavý zobák. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s rackem bouřním, od kterého jej můžeme spolehlivě rozlišit pomocí tmavých končetin pouze se třemi prsty, mladí ptáci pak obvykle s velmi podobným rackem malým.
Racek tříprstý velmi početně hnízdí na evropském a severoamerickém pobřeží Atlantského a Tichého oceánu. Po vyhnízdění ptáci opouštějí kolonie a rozptylují se po mořích (patří k pelagickým druhům), kde se většinou shromažďují v oblastech kontinentálního šelfu a mořských lavic (anglicky banks). Obvykle se v této době zdržují mimo pobřeží a jen výjimečně zaletují do vnitrozemí, většinou následkem silných mořských bouří.[1]
Přes léto se zdržuje zpravidla u mořského pobřeží.Loví především malé druhy ryb, korýše, hmyz nebo červy, často přitom doprovází velké rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb, nebo okrádá menší druhy vodních ptáků o ulovenou kořist. Mimo hnízdění se ozývá krátkým nosovým „kja“, jako varovný signál používá krátké „kt kt“.
Podobně jako většina ostatních druhů racků hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo lemované mechem nebo mořskými řasami si staví obvykle na mořských, často i velmi strmých a nepřístupných útesech. Průměrná snůška čítá 1 - 2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25-32 dní. O mláďata pečují ještě následujících 33 - 54 dní. Ve volné přírodě se může dožít i více jak 15 let.
[editovat] Reference
- ↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford : Princeton University Press, 2003.
[editovat] Zdroje
V tomto článku je použit překlad textu z článku Black-legged Kittiwake na anglické Wikipedii.
- BioLib
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 132. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
