Racek tříprstý
 Racek tříprstý | |
|---|---|
 Dospělý racek tříprstý v letu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | rackovití (Laridae) |
| Rod | racek (Rissa) |
| Binomické jméno | |
| Rissa tridactyla (Linné, 1758) | |
 Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je středně velký mořský pták z čeledi rackovitých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Druh tvoří 2 poddruhy.
• R. t. tridactyla – Obývá sever Atlantského oceánu.
• R. t. pollicaris – Obývá sever Tichého oceánu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Racek tříprstý je mírně větší než jeho hojnější příbuzný racek chechtavý, dorůstá přibližně 40 cm, váží 300–525 g a v rozpětí křídel má 90–100 cm. Je převážně bílý s šedým hřbetem a křídly, která mají výrazné tmavé konce, tmavými končetinami a žlutým zobákem. Přes zimu se u něho objevuje výrazný tmavošedý pruh za okem.
Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavou špičku ocasu, výrazné černé opeření na křídlech a na krku, dva tmavé pruhy na hlavě a tmavý zobák. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s rackem bouřním, od kterého jej můžeme spolehlivě rozlišit pomocí tmavých končetin pouze se třemi prsty, mladí ptáci pak obvykle s velmi podobným rackem malým.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Racek tříprstý velmi početně hnízdí na evropském a severoamerickém pobřeží Atlantského a Tichého oceánu. Po vyhnízdění ptáci opouštějí kolonie a rozptylují se po mořích (patří k pelagickým druhům), kde se většinou shromažďují v oblastech kontinentálního šelfu a mořských lavic (anglicky banks). Obvykle se v této době zdržují mimo pobřeží a jen výjimečně zaletují do vnitrozemí, většinou následkem silných mořských bouří.[2]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Přes léto se zdržuje zpravidla u mořského pobřeží.Loví především malé druhy ryb, korýše, hmyz nebo červy, často přitom doprovází velké rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb, nebo okrádá menší druhy vodních ptáků o ulovenou kořist. Mimo hnízdění se ozývá krátkým nosovým „kja“, jako varovný signál používá krátké „kt kt“.
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako většina ostatních druhů racků hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo lemované mechem nebo mořskými řasami si staví obvykle na mořských, často i velmi strmých a nepřístupných útesech. Průměrná snůška čítá 1–2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25–32 dní. O mláďata pečují ještě následujících 33–54 dní. Ve volné přírodě se může dožít i více než 15 let.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-legged Kittiwake na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 132. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu racek tříprstý na Wikimedia Commons - Galerie racek tříprstý na Wikimedia Commons
- BioLib
