Racek tříprstý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Racek tříprstý

Dospělý racek tříprstý v letu.
Dospělý racek tříprstý v letu.
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: rackovití (Laridae)
Rod: Rissa
Binomické jméno
Rissa tridactyla
(Linné, 1758)
Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
Poddruhy

R. t. tridactyla - sever Atlantského oceánu
R. t. pollicaris - sever Tichého oceánu

Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je středně velký mořský pták z čeledi rackovitých.

Racek tříprstý je mírně větší než jeho hojnější příbuzný racek chechtavý, dorůstá přibližně 40 cm, váží 300 - 525 g a v rozpětí křídel má 90 - 100 cm. Je převážně bílý s šedým hřbetem a křídly, která mají výrazné tmavé konce, tmavými končetinami a žlutým zobákem. Přes zimu se u něho objevuje výrazný tmavošedý pruh za okem.

Mladý pták

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavou špičku ocasu, výrazné černé opeření na křídlech a na krku, dva tmavé pruhy na hlavě a tmavý zobák. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s rackem bouřním, od kterého jej můžeme spolehlivě rozlišit pomocí tmavých končetin pouze se třemi prsty, mladí ptáci pak obvykle s velmi podobným rackem malým.

Racek tříprstý velmi početně hnízdí na evropském a severoamerickém pobřeží Atlantského a Tichého oceánu. Po vyhnízdění ptáci opouštějí kolonie a rozptylují se po mořích (patří k pelagickým druhům), kde se většinou shromažďují v oblastech kontinentálního šelfu a mořských lavic (anglicky banks). Obvykle se v této době zdržují mimo pobřeží a jen výjimečně zaletují do vnitrozemí, většinou následkem silných mořských bouří.[1]

Racek tříprstý s mládětem

Přes léto se zdržuje zpravidla u mořského pobřeží.Loví především malé druhy ryb, korýše, hmyz nebo červy, často přitom doprovází velké rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb, nebo okrádá menší druhy vodních ptáků o ulovenou kořist. Mimo hnízdění se ozývá krátkým nosovým „kja“, jako varovný signál používá krátké „kt kt“.

Podobně jako většina ostatních druhů racků hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo lemované mechem nebo mořskými řasami si staví obvykle na mořských, často i velmi strmých a nepřístupných útesech. Průměrná snůška čítá 1 - 2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25-32 dní. O mláďata pečují ještě následujících 33 - 54 dní. Ve volné přírodě se může dožít i více jak 15 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford : Princeton University Press, 2003.  

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-legged Kittiwake na anglické Wikipedii.