Quenstedtit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Quenstedtit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Fe23+(SO4)3·10H2O
Identifikace
Barva sv. fialová až červenofialová
Vzhled krystalu krátce prizmatické,
tabulkovité
Soustava trojklonná
Tvrdost 2,5
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nα = 1,547
nβ = 1,566
nγ = 1,594
Vryp bílý, nafialovělý
Hustota 2,1 g/cm³
Rozpustnost ve vodě

Quenstedtit (Linck, 1888), chemický vzorec Fe23+(SO4)3·10H2O, je trojklonný minerál. Pojmenován podle: Friederich August Quenstedt (1809–1889), německý paleontolog, geolog, mineralog a krystalograf.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Řídce se vyskytující druhotný minerál vzniklý zvětráváním pyritu v aridních oblastech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly tabulkovité, zploštěné podle {010}, krátce (do 1 mm) prizmatické podél {100}. Běžně tvoří povlaky a zrnité agregáty.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,1 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, dobrá podle {100}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: světle fialová až červenofialová, bezbarvý, světle narůžovělá v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, vryp bílý, nafialovělý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 19,26 %, H 3,48 %, S 16,58 %, O 60,68 %. Snadno rozpustný ve vodě.
  • Další vlastnosti: Na vzduchu ztrácí vodu a přechází v coquimbit.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Vzácný minerál.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]