Quenstedtit

Quenstedtit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Fe23+(SO4)3·10H2O
Identifikace
Barva	sv. fialová až červenofialová
Vzhled krystalu	krátce prizmatické, tabulkovité
Soustava	trojklonná
Tvrdost	2,5
Lesk	skelný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 1,547 nβ = 1,566 nγ = 1,594
Vryp	bílý, nafialovělý
Hustota	2,1 g/cm³
Rozpustnost	ve vodě

Quenstedtit (Linck, 1888), chemický vzorec Fe₂³⁺(SO₄)₃·10H₂O, je trojklonný minerál. Pojmenován podle: Friederich August Quenstedt (1809-1889), německý paleontolog, geolog, mineralog a krystalograf.

Původ

Řídce se vyskytující druhotný minerál vzniklý zvětráváním pyritu v aridních oblastech.

Morfologie

Krystaly tabulkovité, zploštěné podle {010}, krátce (do 1 mm) prizmatické podél {100}. Běžně tvoří povlaky a zrnité agregáty.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,1 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, dobrá podle {100}, lom nerovný.
• Optické vlastnosti: Barva: světle fialová až červenofialová, bezbarvý, světle narůžovělá v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, vryp bílý, nafialovělý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Fe 19,26 %, H 3,48 %, S 16,58 %, O 60,68 %. Snadno rozpustný ve vodě.
• Další vlastnosti: Na vzduchu ztrácí vodu a přechází v coquimbit.

Podobné minerály

• coquimbit

Parageneze

• coquimbit, copiapit, pyrit

Naleziště

Vzácný minerál.

• Slovensko – Banská Štiavnica
• Německo
• Chile - Sierra Amarilla, Alcaparosa
• a další.

Citace

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Quenstedtit na webu Mindat.org (anglicky)
• Quenstedtit na webu Webmineral (anglicky)
• Quenstedtit v Atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)