Psoriáza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Psoriáza
Paže pokrytá strupem psoriázy
Paže pokrytá strupem psoriázy
Klasifikace
MKN-10 L40.
Zadní část těla napadená psoriázou.

Psoriáza (nebo také lupénka, latinsky psoriasis vulgaris) je jedním z nejčastějších kožních neinfekčních onemocnění postihující především kůži, avšak kromě pokožky může postihovat též nehty a klouby. Nemoc postihuje přibližně 2–3 % europoidní populace, její výskyt může být však častější, jelikož jsou projevy nemoci mnohdy nevýrazné a není diagnostikována.[1]

Nejčastěji se změny kůže poprvé objevují mezi 10. a 25. nebo mezi 35. a 60. rokem života. V průběhu života může docházet k opakovaným výskytům nemoci.[1]

Onemocnění kloubů, které je do jisté míry podobné revmatoidní artritidě, se nazývá psoriatická artritida. V některých případech mohou být nejprve postiženy klouby a teprve později kůže.[1]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Přestože přesný důvod, proč psoriáza u některých lidí vzniká, není znám, jsou definovány některé vlivy, které při vzniku psoriázy hrají určitou roli. Tyto vlivy můžeme rozdělit do následujících kategorií:

  • Dědičnost – odhaduje se, že dědičnost má na svědomí vznik psoriázy asi u 30 % pacientů. Nedědí se však choroba jako taková, ale pouze náchylnost k ní. Spolu s dědičností musí být také přítomné působení provokujících faktorů, které vznik choroby vyvolají.
  • Autoimunita – při vzniku lupénky je velmi pravděpodobná spoluúčast imunitního systému. Imunitní buňky zvané T-lymfocyty migrují do bazálních vrstev kůže, kde spouštějí uvolňování zánětlivých látek (cytokinů), což podporuje vznik chronického zánětu v kůži, na jehož podkladě dochází k nadměrné tvorbě nových kožních buněk a jejich olupování.
  • Vnější prostředí – vlivy vnějšího prostředí nemohou samy o sobě způsobit psoriázu, mohou však urychlit její nástup nebo zhoršit její projevy. Mezi tyto negativní vlivy patří stres, infekce, poranění a některé léky. Dále se uvádějí klimatické a hormonální vlivy.

Faktory, které mohou chorobu vyvolat[editovat | editovat zdroj]

  • infekce horních cest dýchacích (angíny u mladších pacientů, či jiná virová onemocnění), infekce zubů, chronický zánět žlučníku, aj. Angíny léčené nekvalitními generiky, způsobující alergickou reakci (např. Medoxin).
  • užívání některých léků
  • hormonální změny (puberta, období po porodu, klimakterium), během těhotenství obvykle nastává zlepšení
  • životospráva (stres, alkohol, kouření, nedostatek spánku, nepravidelný životní rytmus)
  • jiná onemocnění (cukrovka, dna, choroby jater, aj.)
  • obezita
  • očkování
  • fyzikální vlivy (poranění, tření, střídavý tlak, ultrafialové záření, prudké změny teploty a klimatu)
  • chemické vlivy (poleptání, podráždění kůže, včetně agresivní místní léčby)
  • biologické vlivy (některé viry)
  • léky na snižování vysokého tlaku

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Psoriáza je především onemocnění kůže, avšak u 10–20 % pacientů se je možné pozorovat také postižení kloubů (kloubní projevy), takzvaná psoriatická artritida. U takto postižených pacientů se rozvíjí chronický zánět jednoho nebo více kloubů, dlouhotrvající zánět může vést až k deformaci kloubu a úplné ztrátě jeho funkce. Kromě zmíněných oblastí velkých kloubů, kde se ložiska vyskytují nejčastěji, může psoriáza postihnout téměř jakékoli místo na těle, včetně vlasové části hlavy, či genitálií. Protože psoriáza se může vyskytovat v několika různých formách, nejsou její příznaky vždy u všech pacientů stejné. Nejčastější forma psoriázy se označuje jako psoriáza ložisková (psoriasis vulgaris). U pacientů jsou především na loktech a kolenou pozorována červená šupinatá ložiska na kůži, která se olupují.

Na rozdíl od ekzému se psoriáza nejvíce projevuje na vnější, takzvané extenzorové straně loktů a kolen. Při mírných formách choroby se na těle vyskytují jen ojedinělá nevelká ložiska červené kůže s bílými olupujícími se šupinami, v závažných případech však může olupující se pokožka pokrývat téměř celé tělo. Kromě kůže bývají často postiženy také nehty na nohou i na rukou. Někdy se také vyskytuje poškození nehtů přítomné samostatně, bez psoriatických ložisek na kůži. Psoriáza na nehtech vytváří mělké jamky, které se podobají jamkám v náprstku. Může také dojít ke zbytnění nehtového lůžka, které se pak lžičkovitě prohýbá nahoru. Pokud je ložisko lupénky pod nehtem, prosvítá skrze nehet nahoru jako nažloutlá skvrna.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Lokální léčba[editovat | editovat zdroj]

Léčivé přípravky se při této formě léčby aplikují pouze lokálně, tzn. přímo na postiženou kůži. Používají se masti, gely, tělová mléka a podobně. Lokální léčba se užívá především u méně závažných forem psoriázy. Její výhodou je minimální výskyt nežádoucích účinků, neboť účinné látky pronikají především do kůže, do celého organismu však jenom minimálně. Přípravky užívané pro lokální léčbu lupénky se rozdělují do skupin podle obsahu konkrétní účinné látky: černouhelný dehet, Kortikosteroidy, Kalcitriol, Retinoidy, Antralin, Kalcipotrien a Keratolytika a hydratační přípravky.

Systémové léky[editovat | editovat zdroj]

Využívá se u závažnějších forem nemoci, jedná se o léky podávané v tabletách či injekcích. Protože účinná látka systémově podaného léku se dostane skrze krevní oběh do celého organismu, zvyšuje se oproti lokální léčbě riziko nežádoucích účinků. Právě kvůli zmírnění nežádoucích účinků se systémové léky často kombinují nebo střídají s jinými formami léčby. Pacienti, kteří systémovou léčbu užívají, musí pravidelně podstupovat krevní a jaterní testy, aby se včas odhalilo případné poškození organismu. Nejčastější systémově podávané léky užívané při léčbě psoriázy jsou Metotrexát, Cyklosporin a Retinoidy.

Biologická léčba[editovat | editovat zdroj]

V takzvané biologické léčbě se užívají látky vyráběné genetickým inženýrstvím, které se blízce podobají přirozeným molekulám produkovaným v organismu. Tyto látky mají schopnost zastavit v určitém místě sled kroků, které vedou ke spuštění reakce imunitního systému a udržování chronického zánětu. Látky užívané v biologické léčbě účinkují konkrétně na určitý aspekt v imunitní reakci organismu.

Biologická léčba zasahuje do imunitních mechanismů cíleně. Tlumí zánět v časné fázi, tedy v situaci, kdy ještě není dostatečně nastartovaný. Kůže se vyčistí a zůstává čistá. Léčba dále zlepšuje výskyt a závažnost přidružených onemocnění, která jsou typická pro pacienty s psoriázou, např. metabolického syndromu, kardiovaskulárního onemocnění, zánětu kloubů, depresí, úzkostí, únavy, atd. Vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života.

Fototerapie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní poznatky ukazují, že každodenní a přitom nepříliš dlouhé vystavení se slunečnímu záření zmírňuje příznaky psoriázy. Pozdější poznatky také dokazují, že za léčivé účinky slunečního záření je zodpovědné ultrafialové záření, jeho krátkovlnná složka. To se dále rozděluje na tři složky: UVA, UVB a UVC záření. K léčbě psoriázy se užívá UVB složka. Existují dva typy UVB lamp, které emitují léčebně působící záření, širokopásmové a úzkopásmé. Pro zvýšení účinnosti fototerapie je možné současně aplikovat přípravky s retinoidy, dehtem nebo antralinem. Tento názor se v poslední době mění. Vcelku obecná shoda je v chorobách, kde je vhodné nasazení fototerapie panuje u psoriázy, atopické dermatitidy a vitiliga, nověji sklerodermie, morfey a dalších. K dispozici máme spektrum UVA, UVA-1, UVA-2, UVB, UBC. UVA-1 se zdá nejúčinnější, protože proniká kůží a poškozuje ji minimálně. Nelze ho kombinovat se senzibilizujícími prostředky (PUVA).

Fotochemoterapie neboli PUVA[editovat | editovat zdroj]

Kombinace látky psoralenu a UVA složky ultrafialového záření se označuje jako PUVA. Při této metodě je pacient ozařován UVA zářením a zároveň užívá tablety psoralenu nebo tuto látku aplikuje lokálně. Přesný mechanismus, jakým PUVA potlačuje projevy psoriázy, není znám. Předpokládá se, že psoralen (viz furanokumarin) zvyšuje citlivost kůže k léčebným účinkům UVA záření.

Alternativní léčba[editovat | editovat zdroj]

Stále častěji se k léčbě nebo alespoň ke zmírnění příznaků používá sůl z Mrtvého moře a krémy z Aloe vera [2].

Kompletní přehled o možnostech léčby lupénky do roku 2010[editovat | editovat zdroj]

Článek poskytuje souhrnný pohled na psoriázu, zaměřuje se především na terapii onemocnění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c http://www.anamneza.cz/Lupenka-Psoriasis/nemoc/54 Anamneza.cz
  2. Choonhakarn C, Busaracome P, Sripanidkulchai B, Sarakarn P(Feb 2010).  "A prospective, randomized clinical trial comparing topical aloe vera with 0.1% triamcinolone acetonide in mild to moderate plaque psoriasis". Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology 24 (2): 168-72 (česky:Prospektivní klinická zkouška s náhodným výběrem, porovnávající lokální podání aloe vera s 0,1% triamcinolon acetonidem při lupénce malého až středního rozsahu). 

[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

  1. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/komorbidita-psoriazy-413549 [online]. .  
  2. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/psoriaza-450830 [online]. .