Potálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPotálie
alternativní popis obrázku chybí
Potálie Potalia resinifera
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodpotálie (Potalia)
Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potálie[1] (Potalia) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to chudě větvené nebo nevětvené keře a stromy s velkými listy, rostoucí v podrostu tropických deštných lesů. Větévky vrcholových květenství jsou nápadně žluté nebo oranžové. Plodem je bobule. Rod zahrnuje 7 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Některé druhy mají význam v místní medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Potálie jsou keře až nevelké stromy, dorůstající výšky 2 až 12 metrů. Stonek je řídce větvený nebo jednoduchý. Listy jsou nezřídka rozměrné (až přes 1 metr dlouhé), jednoduché, vstřícné, řapíkaté, nahloučené na koncích větví nebo na vrcholu stonku. Žilnatina je zpeřená s mnoha postranními žilkami. Květy jsou pravidelné, uspořádané ve vrcholových vidlanech. Větévky květenství jsou jasně žluté nebo oranžové. Kalich je čtyřčetný, až k bázi členěný, bělavý, žlutý nebo oranžový, za plodu vytrvalý. Koruna je bílá, žlutá nebo zelená, osmi až desetičetná, dužnatá. Korunní trubka je ve spodní části úzká a výše rozšířená. Tyčinek je 8 až 10, přirůstají v polovině korunní trubky a nevyčnívají z květů. Nitky tyčinek jsou krátké a srostlé v trubičku. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje mnoho vajíček. Čnělka je krátká, zakončená hlavatou bliznou. Plodem je dužnatá, za čerstva zelená bobule. Semena jsou zploštělá, eliptická, bezkřídlá.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod potálie zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od Kostariky po Peru, Brazílii a Bolívii. Největší areál má druh P. resinifera, rozšířený na velké části Amazonie a v přilehlých oblastech. Některé druhy jsou endemity relativně nevelkých oblastí. Potálie rostou charakteristicky v podrostu tropických deštných lesů v nadmořských výškách 0 až 1100 metrů.[2][3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy některých druhů (Potalia elegans, P. amara) jsou navštěvovány kolibříky.[3][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Potalia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Potalieae a subtribu Potaliinae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií africký rod Anthocleista a dále rod Fagraea z asijské a australské oblasti. Tyto rody spojuje v rámci čeledi neobvyklý typ plodů (dužnaté bobule), rody Potalia a Anthocleista mají navíc i podobný, rovněž neobvyklý počet květních částí. V minulosti byl rod Potalia považován za monotypický, zastoupený jediným variabilním druhem (P. amara) a byl zařazován do čeledi logániovité (Loganiaceae).[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Potalia elegans je používána v domorodé medicíně Jižní Ameriky při zánětech, horečkách a hadím uštknutí.[3] P. amara je navíc využívána při syfilis aj. pohlavních chorobách, bolestech, vředech, jako laxativum aj. Silný nálev z listů se podává při otravě maniokem.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c STRUWE, Lena; ALBERT, Victor A. A Monograph of Neotropical Potalia Aublet (Gentianaceae: Potalieae). Systematic Botany. 2004, čís. 29(3). 
  3. a b c d BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  4. a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  5. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]