Portál:Starověký Egypt/OSOBNOST MĚSÍCE/2013
Tato stránka slouží jako archiv osobností měsíce portálu Starověký Egypt.
Leden 2013[editovat zdroj]
Thutmose I. (též známý jako Thutmes, Thutmosis či Thutmosis I.) byl třetím staroegyptským faraonem 18. dynastie, který vládl přibližně v letech 1504–1492 př. n. l. Na trůn usedl po smrti svého předchůdce Amenhotepa I. Během své vlády podnikl válečná tažení do Levanty a Núbie, díky čemuž rozšířil Egyptskou říši jako nikdo před ním. Na jihu posunul hranice až za čtvrtý nilský katarakt a na severu překročil se svojí armádou řeku Eufrat. Stejně jako jeho předchůdci se věnoval výstavbě chrámů a monumentů. Nejvíce se angažoval v Amonově chrámu v Karnaku, kde nechal postavit dva pylony (čtvrtý a pátý), hypostylovou síň se sloupy vyrobenými z cedrového dřeva a před čtvrtým pylonem vztyčil dva obelisky. Kromě Karnaku stavěl Thutmose I. i v dalších tradičních lokalitách jako například na Elefantině, v Armantu, Ombu, Abydu, el-Hibe, Mennoferu či Gíze. Byl pravděpodobně prvním králem, který si nechal postavit hrobku v Údolí králů, avšak tento primát může patřit jeho předchůdci Amenhotepovi I. Jeho ostatky byly objeveny v roce 1881 ve skrýši v Dér el-Bahrí, kde byly ukryty společně s mumiemi dalších staroegyptských vládců. Nejnovější výzkumy však naznačují, že nalezená mumie pravděpodobně nepatří Thutmose I. Poté, co Thutmose I. zemřel, se jeho nástupcem stal jeho syn Thutmose II.
Únor 2013[editovat zdroj]
.jpg)
Amenhotep, syn Hapuův byl vezír a významný hodnostář, královský písař a „ředitel všech královských staveb“ ve starověkém Egyptě za vlády panovníka 18. dynastie Amenhotepa III., patrně nejmocnější dvořan jeho doby. Narodil se kolem roku 1430 př. n. l. a dožil se asi 80 let. Po smrti mu byly prokazovány pocty blízké kultu panovníků, později byl považován za jednoho z bohů. Uctíván byl zejména v ptolemaiovské době. Pocházel z města Hutherib (řecky Athribis) v 10. dolnoegyptském kraji v nilské deltě a kariéru zahájil jako vojenský písař. Přibližně až do padesátého roku života působil ve svém rodišti, kde byl významným činitelem místní správy a prvním knězem tamního chrámu boha Hora-Chenticheje. Do hlavního města Vesetu byl povolán jako písař odvedenců pracujících na královským monumentech a organizoval jejich nasazení na konkrétních stavbách po celém Egyptě. Patrně byl velmi úspěšný, protože krátce na to byl povýšen na „ředitele všech královských staveb“, tedy (pravděpodobně) na hlavního architekta. Pro své výjimečné osobní a duševní schopnosti za svého života požíval velké vážnosti a dostalo se mu řady zcela ojedinělých poct: jeho sochy byly ještě za jeho života vztyčeny v chrámu v Karnaku a jako jediné známé soukromé osobě mu bylo dovoleno vybudovat si po vzoru panovníků chrám pro vlastní zádušní kult, a to v místě královské nekropole v dnešním Medínit Habu. O konkrétních důvodech takové úcty však dnes lze jen spekulovat. Po smrti mu byly prokazovány pocty blízké kultu panovníků, později byl považován za jednoho z bohů.
Březen 2013[editovat zdroj]
Ahmose I. (též známý jako Amosis I., Amenes či Aahmes) byl staroegyptským faraonem a zakladatelem 18. dynastie. Pocházel z thébské královské rodiny, neboť jeho otec Sekenenre Tao a bratr Kamose byli posledními vládci 17. dynastie. Za vlády jeho předchůdců povstaly Théby proti Hyksósům, vládcům Dolního Egypta. Když mu bylo sedm let, jeho otec byl zabit a na trůn nastoupil jeho starší bratr Kamose. Ten zemřel za neznámých okolností, když bylo Ahmosemu deset let. Ahmose, jehož jméno v překladu znamená „Zrozený Iahem“, nastoupil na trůn po smrti svého bratra a přijal za své trůnní jméno Nebpechtire („Pánem síly je Re“). Během své vlády dobyl sever Egypta a vyhnal Hyksósy z nilské delty, znovu sjednotil celý Egypt, jehož hlavním městem se staly Théby, a upevnil egyptskou moc na jihu v Núbii a na severu v Kanaánu. Později reorganizoval správu země, znovuotevřel lomy, doly a obchodní cesty a začal se věnovat výstavbě rozsáhlých stavebních projektů, které byly první svého druhu od dob Střední říše. Jeho stavební program vyvrcholil stavbou poslední egyptské pyramidy. Vláda Ahmose I. položila základy pro celou Novou říši, během které se Egypt dostal na vrchol své moci. Období jeho vlády se datuje do poloviny 16. století před naším letopočtem.
Duben 2013[editovat zdroj]
Thutmose II (též známý jako Thutmosis II.) byl čtvrtým staroegyptským faraonem 18. dynastie, který vládl přibližně v letech 1492–1479 př. n. l.. Byl synem faraona Thutmose I. a jeho vedlejší manželky Mutnofret. Thutmose II. měl dvě manželky - Hatšepsutu, která plnila roli velké královské manželky, a Eset, která mu porodila mužského dědice trůnu Thutmose III. Je vysoce pravděpodobné, že Thutmose II. vládl pouze krátkou dobu, a tak nechal postavit pouze menší množství monumentů. Jeho válečná tažení směřovala především do oblasti Núbie, kde potlačoval povstání místních obyvatel. Mumie Thutmose II. byla objevena v roce 1881 ve skrýši v Dér el-Bahrí, do které byla společně s dalšími královskými ostatky přenesena během 21. dynastie. Poloha původní hrobky zůstává neznámá.
Květen 2013[editovat zdroj]
Achnaton, původním jménem Amenhotep IV., byl panovník 18. dynastie ve starověkém Egyptě v období Nové říše, manžel proslulé královny Nefertiti. Vládl přibližně v letech 1359–1342 nebo 1352–1336 př. n. l. Z doposud ne zcela jasných důvodů provedl radikální, primárně náboženskou reformu, která ovšem ve svých důsledcích zasáhla všechny „oblasti života země – od zahraniční politiky až po umění, ba dokonce i samotný egyptský jazyk". Soudí se, že v té době mocné Amonovo kněžstvo, po smrti Amenhotepa III. a odchodu Achnatona do nového města Achetatonu, vyvíjelo mocenský tlak, se snahou o vlastní nadvládu nad Horním Egyptem. Jejím nejvýraznějším projevem byla postupně stupňovaná persekuce tradičního náboženství a jeho nahrazení státním kultem slunečního boha Atona s výraznými teokratickými a také (spíše implicitními) monoteistickými tendencemi. Tím, že Achnaton velký Amonův majetek v zemi zabavil z jeho zrušených chrámů a převedl pod svoji osobní královskou správu, tak v konečném důsledku jeho náboženská, politická a kulturní reforma vedla k rozvratu hospodářství a celkovému společenskému chaosu v zemi. Po smrti královského páru Achnatona s Nefertiti, jejich nástupců Smenchkareho a Meritaton, jako jedinými Atonovými veleknězi z celé zemi, je Achnatonova reforma nahrazena předešlým společenským řádem.
Červen 2013[editovat zdroj]
Amenhotep I. (též známý jako Amenofis I.) byl druhým staroegyptským faraonem 18. dynastie, který vládl přibližně v letech 1525–1504 př. n. l. Jeho rodiči byli faraon Ahmose I. a jeho velká královská manželka Ahmose-Nefertari. Amenhotep I. měl staršího bratra Ahmose-Ancha, který byl korunním princem a předpokládalo se, že nastoupí na trůn po svém otci. Ten však v období mezi sedmnáctým a dvacátým druhým rokem otcovy vlády zemřel a novým korunním princem se stal Amenhotep, který po otcově smrti usedl na trůn a vládl po dobu jednadvaceti let. Období vlády Amenhotepa I. plynule navázalo na vládu Ahmose I., který po mnohaletých válkách opět sjednotil celou říši. Nový faraon upevnil egyptskou moc v Núbii a v nilské deltě, která byla po dobu jednoho století centrem hyksóské nadvlády. Amenhotep I. se pravděpodobně nepokoušel udržet kontrolu nad oblastí Levanty, kterou k říši připojil jeho otec. V Horním Egyptě pokračoval s přestavbou chrámů a zavedl změny v uspořádání pohřebního komplexu, když oddělil svoji hrobku od svého zádušního chrámu. Tento způsob pohřbívání přetrval po celé období Nové říše. Po své smrti byl zbožštěn a stal se patronem dělníků v Dér el-Medíně, vesnici stavitelů královských hrobek.