17. dynastie
17. dynastie je poslední ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Druhá přechodná doba. Jako panovnický rod současný s hyksóskou 15. dynastií sídlila ve Vesetu a ovládala část Horního Egypta; skutečný rozsah moci, kterou disponovala, ovšem nelze s výjimkou posledních králů určit. Její poslední dva členové vedli proti Hyksósům aktivní vojenský odpor, který završil jejich nástupce a první panovník 18. dynastie Ahmose I. Vládla přibližně v letech 1680–1543 př. n. l.[1]
V tomto případě se však zároveň stáváme svědky, kdy Manehto vytvořil novou dynastii ne na základě rodové příslušnosti ale na základě událostí, neboť Ahmose I., zakladatel nové dynastie, byl zároveň potomkem dynastie této. Ovšem počínaje jeho osobou se jeho rod ujal vlády nad celou zemí a proto i Manehto označil faraona, který zajistil opětovné sjednocení Egypta pod domácího/egyptského panovníka, jako zakladatele nové dynastie a počátek nové éry, kterou v současnosti označujeme jako Nová říše.
Obsah |
Panovníci [editovat]
Členy dynastie byli panovníci (podle pořadí):
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ datace podle VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 516-521.
