7. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

7. dynastie je staroegyptské královská dynastie, která podle Manehta převzala moc po zániku centralizované vlády panovníků Staré říše. Egyptology je proto jako první z dynastií řazena do historického období označovaného jako První přechodná doba. Její faktickou existenci ovšem někteří badatelé považují za nejistou, neboť ji nelze doložit žádnými přímými doklady.[1] Podle Manehtova podání ji tvořilo sedmesát králů vládnoucích celkem sedmdesát dnů; to je ovšem třeba pokládat nikoli za historicky věrohodné tvrzení, ale za obrazné vyjádření nestability královské moci. Ve skutečnosti je nejspíše třeba ztotožnit ji s následující 8. dynastií; jejich rozdělení Manehtem možná vzniklo jako důsledek náhodného rozporu v seznamu.[2] Pokud 7. dynastie skutečně existovala, vládla postupně se zmenšujícímu území v okolí Mennoferu přibližně v letech 2180–2170 př. n. l.,[3] zatímco v jiných částech Egypta byla její moc nejvýše formální.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha : Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 104.  
  2. MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha : BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 5, s. 133.
  3. datace podle VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521.  

Související články[editovat | editovat zdroj]