Plameňák malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Plameňák malý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: plameňáci (Phoenicopteriformes)
Čeleď: plameňákovití (Phoenicopteridae)
Rod: plameňák (Phoeniconaias)
Binomické jméno
Phoeniconaias minor
(E. Geoffroy Saint-Hilaire, 1798)
Phoeniconaias minor distr map.png

Plameňák malý (Phoeniconaias minor) je nejpočetnější druh plameňáka žijící zejména v Africe.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Největší množství plameňáků malých žije ve východní Africe v oblasti Velkého riftového údolí v Keni a okolních státech a v jižní Africe. Jejich celková populace se odhaduje na více než 2,5 miliónu. Nejsou vázáni na jednu oblast - migrují na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Kromě Afriky se vyskytují ještě v severozápadní Indii v oblasti Rann of Katch a přilehlé části Pákistánu. Zaletují i do jižní Evropy, kde v koloniích plameňáka růžového výjimečně i hnízdí.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Phoeniconaias minor

Dospělí jedinci se vyznačují sytě růžovou barvou, mají u kořene široký zahnutý zobák rudé barvy s černým koncem, barva očí je žlutooranžová. Dospívají ve věku 3 až 4 let. Doba hnízdění je nepravidelná a závisí na vhodných podmínkách. Ptáci staví hnízdní kolonie ve stojaté vodě, pro stavbu hnízd kupolovitého tvaru využívají zejména bahno. Samice klade obvykle jedno vejce; mláďata se líhnou po čtyřech týdnech, jsou šedivě zbarvená a brzy opouštějí hnízdo. Poté zůstávají společně s ostatními mláďaty ve skupinách v kolonii a rodiče je hlídají společně; krmí je kašovitým výměškem. Hnízdiště leží zejména ve východní Africe - k největším patří silně alkalické jezero Natron a jeho okolí. Bylo doloženo, že ve volné přírodě se mohou ptáci dožít věku až 50 let. Mimo dobu hnízdění se potulují, přeletují zpravidla v noci a létají rychlostí až 60 km/h.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu plameňáka malého tvoří především jezerní fytoplankton - sinice rodu modularia a druhu spirulina platensis. Potravu si obstarává buď u břehů jezer nebo plave na hladině. Vodu filtruje zobákem, přičemž používá jazyka jako pístu k jejímu nasávání.

Reference[editovat | editovat zdroj]