Pjotr Nikitič Tkačov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pjotr Nikitič Tkačov
Narození11. července 1844
Velikije Luki
Úmrtí4. ledna 1886 (ve věku 41 let)
Paříž
Alma materPetrohradská státní univerzita
Povoláníspisovatel, literární kritik a novinář
PříbuzníAleksandra Nikitična Annenskaja[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pjotr Nikitič Tkačov (rusky Пётр Никитич Ткачёв; 11. července 1844 Velikije Luki4. ledna 1886 Paříž) byl ruský literární kritik a publicista. Je považován za nejvýznamnějšího narodnika spikleneckého směru.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pjotrovou sestrou byla Alexandra Anněnskaja, manželka Nikolaja Anněnského, který byl bratrem známého básníka Innokentije Anněnského. V letech 1862–1871 byl Tkačev za účast v osvobozeneckém hnutí několikrát zatčen a vězněn. V roce 1873 tajně opustil Rusko a za hranicemi velmi intenzívně pracoval v revolučním narodnickém hnutí. V posledních letech aktivně spolupracoval v novinách Blanquiho, kterého považoval za svého politického učitele.[2]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Ve svém časopise Nabat (1875–1881) propagoval protistátní myšlenky. Chtěl, aby protistátní skupina revolučně zaměřených inteligentů svrhla v Rusku samoděržaví, zničila moc statkářů a kapitalistů a osvobodila lid. Tkačev, stoupenec spiklenecké taktiky boje proti samoděržaví, kritizoval narodnické propagandisty, zvláště jejich ideologa Pjotra Lavrova, kterého obviňoval z liberalismu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ткачёв, Пётр Никитич na ruské Wikipedii.

  1. Pjotr Vasiljevič Bykov: Анненская, Александра Никитична. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, doplňkový svazek I.
  2. a b c Ščipanov, s. 349.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]