Permutace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Permutace
prvků je skupina všech
prvků, které jsou uspořádány v jakémkoliv možném pořadí, tzn. výběr prvků závisí na pořadí. Rozlišujeme permutace bez opakování a s opakováním.
Obecněji je permutace chápána jako bijektivní zobrazení z množiny
na množinu
.
Obsah |
[editovat] Permutace bez opakování
Pokud se prvky ve výběru nemohou opakovat, pak počet všech možných výběrů je určen vztahem
,
kde
označuje faktoriál.
Pokud se hovoří o permutacích prvků, jsou tím obvykle myšleny permutace bez opakování.
[editovat] Příklad
Mějme skupinu tří různých prvků a,b,c.
Permutace těchto prvků představují skupiny abc, acb, bac, bca, cab, cba. Jejich počet je tedy

[editovat] Permutace s opakováním
Pokud se prvky ve výběru mohou opakovat, pak počet permutací s opakováním je určen jako
,
přičemž mezi vybranými prvky je
skupin, které mají postupně
stejných prvků. Musí přitom platit - 
[editovat] Příklad
Mějme skupinu tří prvků a,a,b. Skupina je tedy složena ze dvou skupin (tedy
), přičemž první skupina má dva prvky
, tzn.
, a druhá skupina obsahuje jeden prvek
, tzn.
.
Permutacemi s opakováním získáme skupiny aab, aba, baa. Počet těchto skupin je tedy roven

[editovat] Zápis
Permutace lze zapsat tabulkou, kde v horním řádku je vstupní hodnota funkce a v dolním její výsledná hodnota. Nebo se zapisuje jako spojení cyklů nebo transpozic.
Permutace je lichá, pokud lze vyjádřit spojením lichého počtu cyklů délky 2. Permutace je sudá, pokud lze vyjádřit spojením sudého počtu cyklů délky 2.
[editovat] Příklad zápisu
Pomocí tabulky lze permutaci množiny {1,2,3,4,5,6} zapsat jako
Pomocí cyklů a transpozic lze předchozí permutaci zapsat jako
Tato permutace je sudá.
[editovat] Samodružný prvek
Každý prvek
, pro který platí π(r) = r, se nazývá samodružným prvkem. V opačném případě se jedná o prvek nesamodružný.
Jestliže každý prvek permutace je samodružný, pak hovoříme o identické (jednotkové) permutaci. Příkladem takové permutace je

[editovat] Inverzní permutace
K permutaci

je možné vytvořit inverzní permutaci

Inverzní permutaci značíme π − 1
Složením permutace π a k ní inverzní permutace π − 1 získáme identickou permutaci.
[editovat] Skládání permutací
Mějme na množině M dvě permutace

Složením permutací π1,π2 (hovoříme také o součinu permutací) je permutace
(pozor, toto je skládání z leva do prava, někdy se používá opačné)
Součin permutací zkráceně zapíšeme 
Násobení permutací není v obecném případě komutativní, tzn.
.
[editovat] Vlastnosti
Máme-li na dané množině M permutace
a identickou permutaci
, pak platí vztahy



[editovat] Řád permutace
Máme-li permutaci
,
značí permutaci vzniklou k-násobným složením permutace
, tj.
,
. Řád permutace je nejmenší přirozené číslo k takové, pro které platí
, tj. po k složeních vznikne identická permutace.
[editovat] Příklad
Zobrazení
na celých číslech je permutace. Máme-li nyní permutaci
definovanou na celých číslech. Pak
.
[editovat] Poznámky
- Determinant je definován pomocí permutací.
- Permutace s operací
[editovat] Literatura
- ČERMÁK, Pavel; ČERVINKOVÁ, Petra. Odmaturuj z matematiky. [s.l.] : Didaktis, 2003 (druhé opravené vydání). ISBN 80-86285-97-9. Kapitola 35. Kombinatorika.



