Ostroměř (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostroměř
Základní informace
Výstavba2. polovina 9. století
Přestavbapřelom 10. a 11. století
Zánik12. století
Poloha
AdresaOstroměř, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška340 m
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky13967/6-4800 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostroměř je raně středověké hradištěstejnojmenné vesniceokrese JičínKrálovéhradeckém kraji. Osídleno bylo od druhé poloviny devátého do dvanáctého století a jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší využití ostrožny, na které bylo v raném středověku postaveno hradiště, pochází z neolitu,[2]doby bronzové (slezskoplatěnická kultura[3]) a doby halštatské.[4] Plocha hradiště byla poprvé osídlena ve druhé polovině devátého století. V desátém století stál na akropoli dvorec opevněný palisádou, jejíž základový žlab byl doložen archeologickým výzkumem. Přibližně na přelomu desátého a jedenáctého století bylo hradiště přestavěno. Dvorec tehdy už nestál a přes jeho areál vedla nově vybudovaná hradba. Úprava opevnění pravděpodobně souvisela s poklesem významu hradiště, protože od té doby až do dvanáctého století zůstala osídlena jen akropole.[3] Ve vrcholném středověku se na ploše hradiště nacházela ves Hradišťko.[2]

První výzkumy na ostroměřském hradišti vedl František Petera Rohoznický v šedesátých letech devatenáctého století. Kromě něj je popsali Jan Erazim Vocel a Lubor Niederle. V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století proběhl malý archeologický výzkum vedený Jiřím Kalferstem a Jiřím Siglem.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Severně od vesnice Ostroměř se nachází hřbet Mlázovický chlum, z něhož vybíhá stupňovitý výběžek obtékaný Javorkou. Na něm se v nadmořské výšce 264–340 metrů nachází pozůstatky hradiště s délkou až 800 metrů a šířkou pohybující se od 250 do 600 metrů. Opevněná plocha měřila asi třicet hektarů a její velkou část poškodily lomy a provoz cihelny.[3]

Novodobé zásahy způsobily zánik značné části původního opevnění zejména na severovýchodě a jihozápadě. Torzo jižní obvodové hradby má podobu pouhé vysoké meze. Lépe jsou dochované dvě linie příčného opevnění táhnoucího se ve směru sever–jih. Na západě je patrný až šestnáct metrů široký příkop a val, jehož výška dosahuje asi deseti metrů. Šířka valu se pohybuje od deseti do patnácti metrů. V příčných profilech valu je možné pozorovat fragmenty vnitřní konstrukce z pískovcových kamenů. Dochovaly se také menší valy, které vymezují prostor akropole s plochou 1,5–2 hektary. Archeologicky zde byla doložena existence příkopu, za nímž se nacházela šedesát až sedmdesát centimetrů široká berma. Za ní stávala asi 2,5 metru široká hradba s roštovou konstrukcí a čelní kamennou plentou o šířce sedmdesát centimetrů. Vnitřní stranu hradby tvořila nejspíše dřevěná stěna.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-16]. Identifikátor záznamu 124297 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Výšinné opevněné sídliště - hradiště slovanské, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Ostroměř, s. 228–229. 
  4. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 120. (česky, německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]