Jiří Kalferst
| Jiří Kalferst | |
|---|---|
| Narození | 25. února 1956 |
| Úmrtí | 14. dubna 2013 (ve věku 57 let) |
| Povolání | archeolog, muzeolog, publicista a pedagog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Kalferst (25. února 1956 Hořice – 14. dubna 2013) byl východočeský archeolog, historik a vysokošloský pedagog. Věnoval se také archeologické památkové péči a tvorbě archeologických databází při přechodu na digitalizované zdroje.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jiří Kalferst vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tématem jeho diplomové práce byla Neolitická broušená industrie mezi Labem a Cidlinou. Zpracoval v ní například část tzv. školní sbírky Češov, jejíž nejcennější nálezy byly z mladší doby kamenné. Jednalo se o soubor broušených kamenných nástrojů. Jiří Kalferst je očísloval a udělal jejich soupis, díky tomu jsou známy přesněji lokality jejich nálezu, data nálezu a také dárci předmětů. [1][2]
Pak začal pracovat jako archeolog v Polabském muzeu v Poděbradech. V roce 1981 se pracovně přesunul do Hradce Králové do Krajského muzea východních Čech na místo archeologa. V letech 1985-1987 odborně vedl velký výzkum polykulturních areálů před výstavbou zásobníku pohonných hmot v Cerekvici nad Bystřicí. Následoval výzkum v pískovně v Obědovicích u Hradce Králové v letech 1995-2000. Tam poté proběhly záchranné výzkumy na nichže se podílelo archeologické centrum Univerzity Hradec Králové pod vedením Radka Tichého, s nímž se Jiří Kalferst přátelil.[3][4] První z těchto letních univerzitních výzkumů v roce 2004 spoluorganizoval Vladimír Wolf. [5] Podílel se také na povrchovém výzkumu na Chrudimsku na tzv. Mikulecké planině, zejména v Třebosicích a Tuněchodech. [6] Úzce spolupracoval s pardubickým pracovištěm Památkového ústavu v rámci zmapování hradiště Valy u Češova.
Kromě archeologických výzkumů a jejich zpracování se koncentroval na vytvoření literárních rejstříků a zejména datových zdrojů pro region východních Čech v době nastupující digitalizace po roce 2000. Autorsky se podílel a také zastřešil vytvoření odborné databáze nálezů (přes 60 000 záznamů), kam byly převedeny veškeré známé nálezy v regionu z písemné kartotékové podoby, i s kritickým tříděním a zhodnocením veškerých zápisů o nálezech.[1]
V rámci archeologické památkové péče provedl výzkumy a zpracoval je u dlouhodobě exponovaných staveb či objektů, například při stavbě dálnice D11, vytvářel materiály do GIS Archeologická naleziště Pardubického kraje.[1]
V královéhradeckém muzeu vedl kroužek zájemců o archeologii, z jehož členů vyrostla řada profesionálních i amatérských archeologů.
Výuka a další odborná činnost[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Kalferst externě vyučoval na Univerzitě Hradec Králové.
- Byl členem hodnotitelské komise celostátní přehlídky SOČ v oboru historických věd.[7]
- Byl také jedním z editorů a stálých přispěvatelů Zpravodaje archeologického oddělení Muzea Východních Čech v Hradci Králové.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Zemřel historik Jiří Kalferst
- ↑ Eva Ulrychová: Archeologické sbírky malých muzeí okresu Jičín
- ↑ Archeologický výzkum polní cesty v Obědovicích
- ↑ Radomír Tichý:„Obživlá archeologie“ za Jurou Kalferstem
- ↑ Univerzita Hradec Králové - O katedře
- ↑ KAŠPÁREK, František:Osídlení z doby římské na tzv. Mikulovické planině, okr. Pardubice a Chrudim (na příkladu vybraných lokalit), diplomová práce, obhájena 2009, Brno, Masarykova univerzita, 160 s.
- ↑ Jan Prostředník:Vzpomínka na Juru Kalfersta
- ↑ Jiří Kalferst
